Mince z tabarystánské mincovny
Mince z tabarystánské mincovny pocházejí z kraje na jižním pobřeží Kaspického moře. Sásánovští velkokrálové tu razili drachmy se zkratkou AM, vykládanou jako Ámol. Po pádu jejich říše tu místní vládci a později abbásovští místodržící razili stříbrné hemidrachmy v sásánovském stylu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná hemidrachma z oblasti Tabaristánu, ražená za vlády místního vládce Sulajmána v rámci abbásovského chalífátu, představuje pozoruhodné propojení islámské moci s...
Stříbrná hemidrachma z oblasti Tabaristánu pochází z období vlády abbásovského chalífátu a představuje výjimečné spojení islámské moci s místní sásánovskou tradicí. Mince je...
Ovládací prvky výpisu
Tabarystán je historický kraj na jižním pobřeží Kaspického moře v dnešním severním Íránu, pojmenovaný po kmeni Tapurů. V Sásánovské říši měl značnou samostatnost. Mincovní značka AM se obecně vykládá jako zkratka Ámolu, hlavního města kraje. Prvním velkokrálem, od něhož známe drachmy s touto značkou, byl Bahrám V. (vládl 420–438), posledním královna Bórán.
Za arabských výbojů a rozpadu Sásánovské říše se v kraji udrželi samostatní vládci z rodu Dabujovců s titulem ispahbad, kteří chalífátu platili jen tribut. Podle novějšího bádání upevnil vládu rodu nad Tabarystánem Farruchán Veliký v 70. letech 7. století; roku 716 odrazil velký vpád umajjovského vojevůdce Jazída ibn al-Muhallaba. Farruchán je prvním z rodu, od něhož známe mince.
Dabujovci napodobovali mince velkokrále Husrava II., razili je však s poloviční váhou, asi 2,05 gramu – proto se jim říká hemidrachmy. Opisy jsou ve střední perštině a na líci nese vládce korunu s křídly, odkazem na boha vítězství. Stejný typ razil i poslední ispahbad Churšíd, za něhož kraj prosperoval díky výrobě textilu včetně hedvábí a obchodu.
V letech 759–760 Tabarystán dobyli Abbásovci a z Ámolu ho dál spravoval arabský místodržící. Mince se jménem Churšída se tu razily ještě do roku 764, potom je nahradilo jméno místodržícího, zatímco podoba hemidrachem zůstala stejná.





