Mince z mincovny Thasos
Mince z mincovny Thasos pocházejí z nejsevernějšího ostrova Egejského moře, který zbohatl na zlatých dolech na ostrově i na thrácké pevnině. Statéry se satyrem a nymfou razil od konce 6. století př. n. l., ve 2. a 1. století př. n. l. pak velké tetradrachmy s Dionýsem a Héraklem, napodobované daleko za ostrovem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma Thasu s motivem Dionýsa a Hérakla patří k výrazným hellénistickým ražbám severního Egejského moře. Spojuje obchodní význam ostrova, dionýský kult i oblibu...
Ovládací prvky výpisu
Thasos je nejsevernější ostrov Egejského moře a zároveň jméno jeho hlavního města. Kolem roku 650 př. n. l. nebo o něco dříve sem připluli řečtí osadníci z ostrova Paros; z jejich potomků pocházel básník Archilochos. Thasané těžili zlato na ostrově a ovládali ještě výnosnější doly na protější thrácké pevnině. Jejich roční výnos dosahoval 200 až 300 attických talentů.
Nejstarší thaské stříbrné statéry nesou výjev satyra unášejícího nymfu; katalogy je kladou zhruba do let 520–500 př. n. l. Za perské nadvlády donutil Dareios I. Thasany vydat lodě a strhnout hradby. Po porážce Xerxa I. vstoupil Thasos do athénského námořního spolku, kvůli sporu o doly a trhy na pevnině z něj však vystoupil. Athéňané pak thaské loďstvo porazili a město po dvouletém obléhání dobyli; Thasané museli vydat lodě i državy na pevnině a platit odvody.
Ve válce Filipa V. Makedonského s Římany se Thasos podrobil Makedonii, po bitvě u Kynoskefal roku 197 př. n. l. mu však Římané vrátili svobodu. Ostrov pak razil velké stříbrné tetradrachmy s hlavou Dionýsa ve věnci z břečťanu a stojícím Héraklem s kyjem a lví kůží. Tento typ se zhruba v letech 148–80 př. n. l. razil ve velkém i mimo ostrov – podle bulharského numismatika Ivana Prokopova převážně v Makedonii.
Napodobeniny thaských tetradrachem jsou běžné a často nesou dodatečné kontramarky. Thasos zůstal formálně svobodným státem i pod římskou nadvládou, jak o něm ještě v 1. století n. l. psal Plinius Starší.
