Mince z ticinské mincovny
Mince z ticinské mincovny zachycují produkci významného severoitalského centra z římské a postřímské éry. Ticinum (dnešní Pavia) patřilo k hlavním mincovnám západní říše a později longobardského království.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1 zlatník z roku 1892 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1888 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1885 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1886 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Tourský denár Ludvíka IX., jediného francouzského krále prohlášeného za svatého. Reverz se stylizovaným hradem, takzvaným châtel tournois, patří k nejrozšířenějším obrazům...
Anonymní stříbrný denár ražený v Angoulême, který nese jméno krále Ludvíka IX. dlouho po jeho smrti. Takzvané imobilizované ražby si podržely osvědčený obraz i opis po celé...
Stříbrný denár knížectví antiochijského, jednoho z křižáckých států ve Svaté zemi. Averz s portrétem panovníka v přilbě a reverz s latinským křížem ukazují, jak evropští vládci...
Pražský groš Václava II. z roku 1300, tedy z prvního roku ražby mince, která na dvě století ovládla peněžnictví střední Evropy. Averz nese českého lva, reverz královskou korunu...
Pražský groš Karla IV. ražený v Kutné Hoře, tedy mince, která byla po dvě staletí nejdůležitějším platidlem střední Evropy. Averz nese českou královskou korunu, reverz...
Mince z ticinské mincovny představují numismatické památky významného centra v severní Itálii, které hrálo klíčovou roli v měnové politice západořímské říše. Ticinum, dnešní Pavia, získalo status významné mincovny již ve 3. století n. l. a udrželo si jej až do středověku.
Během pozdně římského období patřilo Ticinum k hlavním mincovnám západní části říše spolu s Římem, Aquileiou a Arelate. Strategická poloha na cestě mezi Alpami a Apeninami učinila z města důležitý bod pro distribuci mincí do alpských provincií a transalpinské Galie.
Po pádu západořímské říše pokračovala ticinská mincovna ve funkci pod longobardskou nadvládou. Longobardští králové zde razili vlastní mince, které kombinovaly byzantské vlivy s barbarskými motivy. Tato transformace představuje fascinující příklad kontinuity římských institucí v postřímské Itálii.
Pro sběratele představují ticinské mince jedinečnou příležitost sledovat přechod od antiky ke středověku. Jejich historická hodnota spočívá v dokumentaci měnové kontinuity napříč dramatickými politickými změnami a úlohy, kterou severní Itálie sehrála jako most mezi římským a barbarským světem.
