Mince z trevírské mincovny
Mince z trevírské mincovny pocházejí z Augusty Treverorum, dnešního Trevíru na Mosele. Říšské mince se tu bezpečně razily od let 293/294, kdy si město za sídlo zvolil caesar Constantius I. Chlorus. Mincovna patřila k nejdůležitějším v pozdní antice a pracovala zhruba do konce 4. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Trevírská mincovna pracovala v Augustě Treverorum, římském městě na Mosele. V letech 271–274 sem za Tetrika I. přesídlil dvůr Galského císařství a podle nalezených nápisů mohli v Trevíru razit už galští vzdorocísaři; přiřazení jejich mincí právě tomuto městu je však sporné. Bezpečně doložena je ražba říšských mincí až od let 293/294, kdy tu sídlil caesar Constantius I. Chlorus.
Ve 4. století byl Trevír sídelním městem císařů. Konstantin I. Veliký dal město přestavět a přítomnost dvora, úřadů a mincovny výrazně zvýšila jeho význam. Mincovna patřila k nejdůležitějším v pozdně antické říši: za necelých 150 let se na trevírských mincích objevilo 39 císařů, vzdorocísařů, císařoven a císařských synů, mezi nimi všichni panovníci západu kromě Joviana.
Známe přes 520 typů zlatých, 310 stříbrných a 1 250 bronzových mincí s různým lícem a rubem. Trevírské ražby se většinou poznají podle skupiny písmen TR v mincovní značce. Nejpozdější doložené ražby pocházejí od vzdorocísaře Eugenia (392–394). Zda se tu razilo ještě za Honoria, je sporné: našla se závaží s jeho jménem, mince ale zatím ne. Kolem roku 400 dvůr a úřady z Trevíru odešly.





