Mince z varšavské mincovny
Mince z varšavské mincovny vznikaly v letech 1766–1865 pro polsko-litevský stát krále Stanislava II. Augusta, Varšavské knížectví i Kongresové Polsko, ruské úřady mincovnu zrušily k roku 1868. Obnovená Státní mincovna razí od roku 1924 polský zlotý, dnes jako akciová společnost Mennica Polska.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná desetizlotka z roku 1936 s portrétem Józefa Piłsudského patří k nejvýznamnějším meziválečným ražbám Polska a představuje silný symbol druhé republiky i jejích...
Stříbrná pamětní mince 10 zlotých z roku 1933 vydaná Polskou republikou k poctě Jana III. Sobieského, jednoho z nejvýznamnějších polských králů a vítěze nad Turky u Vídně roku...
Stříbrná pamětní mince z roku 1933 vydaná Polskou republikou k uctění památky národního hrdiny Romualda Traugutta, vůdce Lednového povstání z roku 1863. Významná emise...
Tato stříbrná mince o nominální hodnotě ¾ rublu / 5 zlotých z roku 1839 byla ražena za vlády cara Mikuláše I., který vládl také jako král Polský v rámci tzv. Kongresového...
Ovládací prvky výpisu
Moderní varšavskou mincovnu založil král Stanislav II. August Poniatowski, kterého sejm při volbě roku 1764 zavázal k měnové reformě. V lednu 1765 král zřídil mincovní komisi a v červenci koupil v ulici Bielańska pozemek s palácem. Za den založení mincovny i zavedení nové měnové soustavy se pokládá 10. únor 1766. Od roku 1791 nesly ražby značku M.V. nebo M.W. (Mennica Warszawska). Roku 1794 převzala mincovnu od krále finanční komise a po dělení Polska byla v lednu 1796 zavřena.
Znovu se rozběhla 9. června 1810 pro Varšavské knížectví a ještě celý rok 1815 razila s jeho jménem a letopočtem 1814. Od roku 1816 pracovala pro Kongresové Polsko spojené s Ruskem a roku 1817 začala stavba nové budovy podle projektu Piotra Aignera. Za listopadového povstání sloužila jako zbrojovka a po sesazení cara Mikuláše I. Pavloviče z polského trůnu v lednu 1831 razila mince s národními znaky. Od roku 1832 vznikaly dvojjazyčné rusko-polské mince, roku 1850 nahradila značku MW její obdoba v azbuce. Ražba skončila roku 1865, od roku 1816 do té doby mincovna vyrazila přes 300 milionů kusů. K 1. lednu 1868 ji ruské úřady zrušily.
Obnovená Státní mincovna zahájila provoz 14. dubna 1924 ve čtvrti Praga, krátce před zavedením zlotého. V letech 1941–1944 razila pro okupační úřady zinkové mince předválečnými razidly s polskou orlicí a v září 1944 Němci její budovy vyhodili do povětří. Od roku 1952 sídlila na Wole, roku 1994 se stala akciovou společností a od roku 2005 nese jméno Mennica Polska. Razí polské oběžné i sběratelské mince a zakázky pro jiné státy.
