Mince z mincovny Viminacium
Viminacium (239 – 50. léta 3. stol.) bylo římské město a legijní tábor na Dunaji u dnešního Kostolace v Srbsku, hlavní město provincie Horní Moesie. Roku 239 získalo za Gordiána III. status kolonie s právem razit mince a v 50. letech 3. století zde krátce pracovala i císařská mincovna Valeriána a Galliena.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císaře Galliena z mincovny ve Viminaciu představuje klasický příklad pozdně římské měnové reformy a císařské propagandy. Typ SALVS AVGG symbolizuje péči o zdraví a...
Ovládací prvky výpisu
Viminacium (239 – 50. léta 3. stol.) leželo na Dunaji při řece Mlavě, nedaleko dnešního Kostolace ve východním Srbsku. Vzniklo jako vojenský tábor, v němž od roku 52 sídlila legie VII Claudia, a vedle něj vyrostlo civilní město. Po rozdělení Moesie roku 87 se stalo hlavním městem provincie Horní Moesie a za Hadriána roku 117 získalo městská práva.
Ve městě pobývali i císaři: Traján tu měl za dáckých válek hlavní stan a Septimius Severus zde roku 196 prohlásil svého syna Caracallu caesarem. Roku 251 tu podle Zósima zemřel na mor mladý císař Hostilián.V době největšího rozkvětu mohlo mít Viminacium se svým okolím až 40 000 obyvatel a patřilo k největším městům Balkánu.
Roku 239 povýšil Gordián III. Viminacium na kolonii a udělil mu právo razit vlastní mince. Provinční bronzy zobrazovaly personifikaci Moesie mezi býkem a lvem, znaky zdejších legií VII Claudia a IV Flavia, a nesly letopočet místní éry. Řada začínala rokem I (239/240) a poslední známý ročník XVI odpovídá roku 254/255. Za Valeriána a Galliena přibyla k provinčním ražbám i říšská mincovna, která od let 253–254 razila stříbrné antoniniány. Pracovala jen několik let; podle různých autorů skončila mezi lety 255 a 257.
Město přežilo do pozdní antiky. Roku 441 je zničili Hunové vedení Attilou, Justinián I. je obnovil, ale po vpádech Avarů a Slovanů koncem 6. století zaniklo. Dnes je Viminacium rozsáhlým archeologickým parkem, z něhož bylo dosud prozkoumáno jen několik procent plochy.
