Mince z mincovny Würzburg
Mince z mincovny Würzburg pocházejí z biskupského města na Mohanu, jehož biskupové získali tržní a mincovní právo roku 1030. Würzburští biskupové a později knížata-biskupové razili mince až do sekularizace roku 1802, mimo jiné konvenční dvacetikrejcary a kontribuční tolary let 1794–1796; území pak připadlo Bavorsku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Würzburg na Mohanu se stal sídlem biskupství, které roku 741 založil svatý Bonifác; prvním biskupem byl svatý Burkard. Již kolem roku 820 udělil Ludvík Pobožný würzburským biskupům celní výsadu, tržní a mincovní právo následovalo roku 1030. V 10. a 11. století získali biskupové většinu hrabství ve své diecézi a roku 1168 jim císař Fridrich I. Barbarossa udělil takzvanou Zlatou svobodu, která knížecí biskupství povýšila na úroveň vévodství.
Jak daleko würzburské peníze putovaly, ukazuje stříbrná mince z 11. století z pokladu nalezeného v Sandur na Faerských ostrovech. Barokní doba, kdy biskupský stolec drželi mimo jiné Schönbornové a Greiffenclauové, byla pro Würzburg zlatým věkem umění. Roku 1755 byl würzburským biskupem zvolen Adam Fridrich ze Seinsheimu, od roku 1757 zároveň biskup bamberský; Franský kraj, k němuž Würzburg patřil, přistoupil už roku 1756 ke konvenční měnové stopě.
V letech 1794–1796 vydalo biskupství kontribuční tolary z církevních nádob a dobrovolně odevzdaného stříbra na obranu proti revoluční Francii. Dne 24. srpna 1802 bylo knížecí biskupství sekularizováno a jeho území připadlo Bavorsku. Roku 1806 z něj však vzniklo Velkovévodství würzburské Ferdinanda III. Toskánského, člen Rýnského spolku, které zaniklo roku 1814, kdy Würzburg definitivně připadl Bavorsku.





