Mince z mincovny Znojmo
Znojmo patřilo od roku 1029 k přemyslovským údělným knížectvím a krátce před rokem 1226 je Přemysl Otakar I. povýšil na jedno z prvních moravských královských měst. Leželo na jihozápadní hranici českého státu, u rakouské marky, a dodnes v něm stojí rotunda svaté Kateřiny z roku 1101 s románskými freskami.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Znojmo patří k místům, kde se české dějiny dotýkaly hranice. Leželo na jihozápadním okraji přemyslovské državy, v sousedství rakouské marky, a právě z té polohy vyplýval jeho význam po celý středověk.
Po roce 1029 sloužilo znojemské hradiště jako sídlo údělného knížectví uvnitř Moravské marky. Přemyslovští údělníci tu vládli poměrně samostatně, což znamenalo vlastní správu i vlastní hospodářské zázemí.
Kolem roku 1100 se správa přesunula z hradiště na nový hrad. V roce 1101 v něm dal kníže Litold postavit rotundu svaté Kateřiny, jejíž fresky s biblickými výjevy pocházejí z 11. století a patří k nejcennějším románským památkám u nás.
Rotunda je zároveň jediné, co z původního hradu zbylo. Vše ostatní podlehlo pozdějším přestavbám, takže dnes stojí uprostřed mladších budov drobná okrouhlá stavba, která je o osm set let starší než okolí.
Krátce před rokem 1226 povýšil Přemysl Otakar I. Znojmo na královské město – jedno z prvních na Moravě. Nové město vzniklo na rovině před přestavěným hradem a bylo opevněno hradbami.
Následující staletí prověřila jeho odolnost. Znojmo přečkalo husitské války a v renesanci prošlo rozkvětem; jeho poloha na cestě mezi Vídní a českými zeměmi mu zajišťovala obchodní ruch i pravidelné vojenské návštěvy.
Poslední velkou dějinnou událostí bylo znojemské příměří roku 1809, uzavřené mezi Napoleonem a arcivévodou Karlem. Mince spojené se Znojmem tak odkazují na místo, které bylo po devět století hraniční pevností i královským městem zároveň.
Právě údělné období je pro numismatiku nejzajímavější. Moravští údělníci razili vlastní denáry a tyto drobné stříbrné mince z 11. a 12. století patří k nejstarším ražbám spojeným s Moravou vůbec. Rozeznat je od sebe je práce pro odborníka, protože nápisy bývají nezřetelné a průměr mincí sotva přesahuje dva centimetry.
