Mince z mincovny Znojmo
Znojmo patřilo od roku 1029 k přemyslovským údělným knížectvím a krátce před rokem 1226 je Přemysl Otakar I. povýšil na jedno z prvních moravských královských měst. Leželo na jihozápadní hranici českého státu, u rakouské marky, a dodnes v něm stojí rotunda svaté Kateřiny z roku 1101 s románskými freskami.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Znojmo patří k místům, kde se české dějiny dotýkaly hranice. Leželo na jihozápadním okraji přemyslovské državy, v sousedství rakouské marky, a právě z té polohy vyplýval jeho význam po celý středověk.
Po roce 1029 sloužilo znojemské hradiště jako sídlo údělného knížectví uvnitř Moravské marky. Přemyslovští údělníci tu vládli poměrně samostatně, což znamenalo vlastní správu i vlastní hospodářské zázemí.
Kolem roku 1100 se správa přesunula z hradiště na nový hrad. V roce 1101 v něm dal kníže Litold postavit rotundu svaté Kateřiny, jejíž fresky s biblickými výjevy pocházejí z 11. století a patří k nejcennějším románským památkám u nás.
Rotunda je zároveň jediné, co z původního hradu zbylo. Vše ostatní podlehlo pozdějším přestavbám, takže dnes stojí uprostřed mladších budov drobná okrouhlá stavba, která je o osm set let starší než okolí.
Krátce před rokem 1226 povýšil Přemysl Otakar I. Znojmo na královské město – jedno z prvních na Moravě. Nové město vzniklo na rovině před přestavěným hradem a bylo opevněno hradbami.
Následující staletí prověřila jeho odolnost. Znojmo přečkalo husitské války a v renesanci prošlo rozkvětem; jeho poloha na cestě mezi Vídní a českými zeměmi mu zajišťovala obchodní ruch i pravidelné vojenské návštěvy.
Poslední velkou dějinnou událostí bylo znojemské příměří roku 1809, uzavřené mezi Napoleonem a arcivévodou Karlem. Mince spojené se Znojmem tak odkazují na místo, které bylo po devět století hraniční pevností i královským městem zároveň.
Právě údělné období je pro numismatiku nejzajímavější. Moravští údělníci razili vlastní denáry a tyto drobné stříbrné mince z 11. a 12. století patří k nejstarším ražbám spojeným s Moravou vůbec. Rozeznat je od sebe je práce pro odborníka, protože nápisy bývají nezřetelné a průměr mincí sotva přesahuje dva centimetry.
