Mince z mincovny Znojmo
Mince z mincovny Znojmo připomínají jedno z údělných center přemyslovské Moravy. První znojemské denáry dal na zdejším hradě razit údělný kníže Litold Znojemský na přelomu 11. a 12. století. Ve 13. století tu pracovala královská mincovna a po roce 1460 razilo město drobné jednostranné peníze s moravskou orlicí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Znojmo vyrostlo u brodu přes Dyji na obchodní cestě z Čech přes západní Moravu do Podunají. Po smrti knížete Břetislava I. připadlo Znojemsko jeho synu Konrádovi I. Brněnskému a nejpozději po roce 1092 vznikl samostatný znojemský úděl. Moravské mincovny té doby pracovaly v sídlech údělů, mimo jiné v Olomouci, Brně a Znojmě.
První znojemské mince, denáry, se razily na hradě za Konrádova syna Litolda Znojemského, který vládl údělu v letech 1092–1099 a 1101–1112. Mezi tím ho z Moravy vyhnal kníže Břetislav II. a správu převzal budoucí kníže Bořivoj II. Litold s bratrem Oldřichem Brněnským založil roku 1101 benediktinský klášter v Třebíči. Po jeho smrti roku 1112 připadlo Znojemsko Oldřichovi.
V letech 1222–1226 povýšil Přemysl Otakar I. Znojmo jako první město na jižní Moravě na královské město. Ve 13. století uvádějí listiny Znojmo mezi mincovnami českého státu; s pražským grošem roku 1300 ražba denárů skončila. Naposledy se ve Znojmě razilo od roku 1460: drobný jednostranný znojemský haléř o průměru 7–8 mm nesl korunovanou moravskou orlici s písmenem Z v prsním štítku a mincovní privilegium dostalo město dodatečně roku 1462.





