Mince z mnichovské mincovny
Mince z mnichovské mincovny pocházejí z dílny, jejíž počátky se kladou do roku 1158, kdy bylo založeno samotné město Mnichov. Razila pro bavorské vévody, kurfiřty a krále, od roku 1872 nese na oběžných mincích značku D a jako Bavorský hlavní mincovní úřad vyrábí dodnes i německá eura.
Řazení produktů
Výpis produktů
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Mnichovská mincovna odvozuje své počátky od roku 1158, kdy byl založen Mnichov, a dnešní Bavorský hlavní mincovní úřad je proto nejstarším dosud fungujícím podnikem ve městě. Během staletí razil pro bavorské vévody, kurfiřty a od počátku 19. století pro bavorské krále.
Od roku 1809 sídlila královská mincovna v budově, které se dnes říká Stará mincovna. Vznikla v letech 1563–1567 pro vévodu Albrechta V. Bavorského jako konírna a umělecká komora a v letech 1808–1809 dostala podle návrhu Johanna Andrease Gärtnera klasicistní průčelí. Velké stroje stály v jediné zachované sloupové hale jižního křídla a poháněla je tři vodní kola na potoce Pfisterbach; z bývalého seníku se stala odlučovna drahých kovů.
Mince markové měny Německé říše razil Mnichov od roku 1872 se značkou D. V letech 1947–1948 tu vznikla původní razidla pro mince německé marky a roku 1972 všechny vítězné medaile olympijských her v Mnichově. Dne 16. července 1986 se mincovna po 177 letech ve Staré mincovně přestěhovala do čtvrti Zamdorf.
Zkušební ražba eur začala 7. srpna 1998 a do zavedení hotovosti vyrobila mnichovská mincovna přes 3,5 miliardy oběžných mincí, zhruba pětinu německých eur a centů. Podléhá bavorskému ministerstvu financí a razí oběžné mince pro Německo i zahraničí, medaile a desky služebních pečetidel; na mince v oběhu v Německu připadá z její produkce zhruba 21 procent.





