Mince z niklu
Mince z niklu jsou ražené z čistého nebo téměř čistého niklu. Poprvé je zavedlo Švýcarsko roku 1881; v českých zemích přinesla niklové haléře korunová měna roku 1892 a Československo razilo od roku 1938 niklovou pětikorunu. Kanada vydávala z téměř čistého niklu pěticentové mince v letech 1922–1981.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Slitinu mědi s niklem použili k ražbě už ve 2. století př. n. l. řecko-baktrijští králové. Pak se nikl do mincí dostal až v polovině 19. století, nejprve v podobě mědiniklu. Mince z téměř čistého niklu poprvé zavedlo roku 1881 Švýcarsko.
Rakousko-uherská korunová soustava z roku 1892 počítala vedle zlatých mincí, stříbrné koruny a bronzových haléřů s niklovými mincemi 10 a 20 haléřů. Německá říše razila v roce 1934 niklovou markovou minci s opisem GEMEINNUTZ VOR EIGENNUTZ. Československá pětikoruna Otty Gutfreunda přešla roku 1938 na nikl; jejím třetím typem se platilo i v protektorátu a po válce jí byla platnost nakrátko obnovena. Zkušební odražky niklové pětikoruny nesou letopočet 1937.
Nikl byl zároveň strategickou surovinou. V letech 1942–1945 ho Kanada a Spojené státy z mincí zčásti nebo úplně vyřadily, aby zůstal na výrobu pancéřování. Kanada, tehdy největší světový producent niklu, razila v mírových letech 1922–1981 pěticentové mince z 99,9procentního niklu, které jsou proto magnetické, a v letech 1968–2000 z něj razila i vyšší hodnoty.
Ve 21. století vede vysoká cena niklu k jeho nahrazování. Britské mince 5 a 10 pencí se od roku 2012 razí z oceli plátované niklem, což vyvolalo spory kvůli lidem s alergií na nikl; z niklových slitin jsou dál mimo jiné mince 1 a 2 eura.





