Mince z pařížské mincovny
Mince z pařížské mincovny razí Monnaie de Paris, kterou roku 864 založil Karel II. Holý a která je nejstarší dosud činnou francouzskou institucí. Pařížské ražby nesou značku A. Od roku 1775 sídlí v paláci na nábřeží Conti, oběžné mince včetně eur dnes razí její závod v Pessacu u Bordeaux.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Pařížskou mincovnu založil 25. června 864 západofranský král Karel II. Holý ediktem z Pîtres. Monnaie de Paris je tak nejstarší dosud činnou francouzskou institucí a jedním z nejstarších podniků na světě; její archiv sahá do roku 1225. Od roku 1358 se ustálilo uspořádání, které v zásadě vydrželo až do roku 1879: ústřední správa s pravomocí soudit a vydávat předpisy o minci a síť dílen pod státním dohledem po celé zemi. Pařížské ražby nesou značku A.
Roku 1550 vyslal Jindřich II. Francouzský své úředníky do Augsburgu prozkoumat šroubový lis, který tam používal jeden zlatník. Aubin Olivier pak na západním cípu ostrova Cité zřídil strojovou mincovnu Moulin des Étuves, definitivně povolenou v červenci 1553. V letech 1771–1775 postavil architekt Jacques-Denis Antoine pro mincovnu palác na nábřeží Conti s průčelím dlouhým 114 metrů. Od roku 1796 mincovna spadá pod ministerstvo financí a zákony z roku 1879 svěřily výrobu mincí přímo státu. V letech 1848–1876 se v budově vyráběly i první francouzské poštovní známky.
Roku 1973 postavil stát v Pessacu u Bordeaux nový závod na oběžné i sběratelské mince, kde se od roku 1998 razí všech osm francouzských euromincí. Pařížský palác zůstal sídlem instituce a od roku 2017 v něm po rekonstrukci sídlí muzeum. Od roku 2007 je Monnaie de Paris samostatnou veřejnou institucí. Drží státní monopol na ražbu francouzských oběžných mincí a razí také mince pro zahraničí, sběratelské mince, medaile a vyznamenání.





