Petrohradská mincovna (též Sanktpetěrburská mincovna) byla založena v roce 1724 carem Petrem I. Velikým jako součást širší modernizace Ruského impéria. Nacházela se přímo v pevnosti Petra a Pavla a po staletí patřila k nejdůležitějším institucím ruského státního hospodářství. Její ražby dnes pokrývají celé dějiny od carského období přes Sovětský svaz až po dnešní Ruskou federaci.

V době carského Ruska se v Petrohradě razily zlaté a stříbrné mince s portréty panovníků, jako byli Petr I., Kateřina II., Mikuláš I. či Mikuláš II. Tyto mince se vyznačují precizní rytinou, vysoce kvalitní ražbou a často i omezenými náklady. Zlaté pětirublovky, desetirublovky či stříbrné rublové mince z této mincovny patří k nejvyhledávanějším sběratelským kusům ruské numismatiky.

Po roce 1917 přešla mincovna pod správu sovětského státu. Pokračovala v ražbě oběživa i pamětních mincí, přičemž na některých kusech se objevuje označení „ЛМД“ nebo „СПБ“ (zkratka pro Sankt-Petěrburg). V období SSSR se zde vyráběly nejen mince, ale také řada medailí, odznaků a státních vyznamenání. Mincovna funguje dodnes jako součást Goznaku.

Mince z Petrohradu zaujímají v rámci ruské numismatiky výsadní postavení. Jsou důležité nejen jako oběživo, ale i jako zrcadlo politických a společenských změn. Sběratelé oceňují jak staré carské ražby, tak vybrané sovětské emise a moderní pamětní mince. Každý exemplář z této mincovny nese odkaz na jedno z nejvýznamnějších center mincovní tradice ve východní Evropě.