Mince z platiny
Mince z platiny se jako běžné oběživo razily jen v carském Rusku v letech 1828–1845, v hodnotách 3, 6 a 12 rublů. K platině se mincovny vrátily až koncem 70. let 20. století, od olympijských ražeb Sovětského svazu po mince Kanady, Číny, Austrálie či ostrova Man; dnes jde hlavně o investiční a pamětní ražby.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
S platinou se poprvé setkali Španělé v amerických koloniích, kde ji nacházeli ve zlaté rudě. Neuměli ji roztavit a levný kov lákal podvodníky, kteří ho přidávali do zlatých mincí; později tak zlato v mincích zlehčovaly i španělské úřady. V polovině 19. století vznikala ve Španělsku falza britských sovereignů z pozlacené slitiny platiny a mědi, protože hustota platiny je blízká zlatu. Zkušební platinové ražby vyrobily roku 1814 Spojené státy a koncem 20. let 19. století britská Královská mincovna.
Jako oběživo zavedlo platinu jen carské Rusko. Bohatá ložiska na Uralu se našla koncem roku 1824, roku 1826 vymyslel Pjotr Sobolevskij jednoduchý postup zpracování kovu a výnos z 24. dubna 1828 zavedl platinové tříruble; roku 1829 přibyly šestiruble a roku 1830 dvanáctiruble. Vyrazilo se 1 371 691 tříruble, 14 847 šestirublů a 3 474 dvanáctirublů. Kupci si mince cenili i proto, že platina taje až při 1 768 °C a v požáru domu se neroztavila.
Ražba skončila 22. června 1845 kvůli klesající ceně platiny a vysokým nákladům a mince byly do půl roku staženy. Po roce 1846 už žádný stát platinu jako peníze nepoužil. Mincovny se k ní vrátily v letech 1977–1980, kdy Sovětský svaz vydal platinové pamětní mince k olympijským hrám v Moskvě; od roku 1983 ji pravidelně razí další země, mimo jiné ostrov Man, Kanada, Čína a Austrálie.
Kanadská investiční mince Platinum Maple Leaf vychází od roku 1988, kdy byla Kanada třetím největším producentem platiny na světě; do roku 2002 se razila v pěti hodnotách z platiny ryzosti 999,5/1000. Nominální hodnota investičních platinových mincí je nižší než cena kovu.





