Mince z řezenské mincovny
Řezno (doloženo od 10. století) – jedno z nejstarších mincovních míst jižního Německa. Razili tu bavorští vévodové a řezenští biskupové, od 16. století také svobodné říšské město. Řezenské denáry 10. století byly vzorem pro bavorské mincovny, Augsburg i nejstarší české denáry s kaplicí a křížem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Řezno (doloženo od 10. století), německy Regensburg, bylo sídlem bavorských vévodů i biskupů a patřilo k nejvýznamnějším městům raně středověké říše. Právo razit mince jako jedno z panovnických práv přiznal vévodovi Arnulfovi I. Bavorskému roku 921 král Jindřich I. Ptáčník. Raně středověké denáry uvádějí město jako REGINA CIVITAS.
Řezenské denáry 10. století určovaly podobu ražeb v bavorských mincovnách i v Augsburgu a staly se předlohou nejstarších českých denárů. Takzvaný řezenský typ s kaplicí a křížem řadí česká numismatika na samý začátek českého mincovnictví. Staré řezenské feniky přestaly vznikat kolem poloviny 11. století, ve 12. století je vystřídaly širší feniky.
Po roce 1290 začali vévoda Ota III. Bavorský a řezenský biskup Jindřich razit společné feniky s vyobrazením obou pánů, zvané ratisponenses. Tento typ se ve 14. století rozšířil po celých Francích a napodobovali ho i další páni, mezi nimi Karel IV. v mincovnách Erlangen a Lauf.
Svobodné říšské město Řezno razilo vlastní mince nejpozději od počátku 16. století; doloženy jsou například půlbacy z roku 1513 se znakem města a svatým Wolfgangem. Roku 1621 postavil magistrát novou mincovnu na rohu ulic Glockengasse a Gesandtengasse, kde zůstala až do konce městské ražby. Zkřížené klíče z městského znaku vybíjelo Řezno v 15. století jako kontramarku i na pražské groše Václava IV.
