Mince z tarentské mincovny
Tarent (asi 510–209 př. n. l.) byla mincovna řeckého Tarentu, jednoho z nejvýznamnějších měst Velkého Řecka. Spartští osadníci ho založili roku 706 př. n. l., stříbrné mince razil od konce 6. století př. n. l. Samostatná ražba skončila za druhé punské války, když Římané roku 209 př. n. l. město znovu dobyli.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Tarent (asi 510–209 př. n. l.), řecky Taras, založili roku 706 př. n. l. dórští osadníci ze Sparty. Podle tradice to byli takzvaní partheniové, synové neprovdaných Sparťanek, kteří museli vlast opustit. Město pojmenovali po mytickém hrdinovi Tarasovi, synu boha Poseidóna, a Tarent vyrostl v jednu z nejbohatších a nejmocnějších obcí Velkého Řecka.
Vlastní stříbrné mince razil Tarent zhruba od roku 510 př. n. l. Váhu převzal od Korintu, s nímž ho pojily úzké obchodní vztahy. Znakem města se stal Taras zachráněný delfínem, kterého mu podle pověsti poslal Poseidón; tento výjev nese ve znaku i dnešní Taranto.
Ve 4. století př. n. l. vrcholila moc města za Archyta, kterého Tarenťané sedmkrát po sobě zvolili stratégem. Tarent tehdy razil i zlaté mince. Proti rostoucímu Římu povolal na pomoc épeirského krále Pyrrha a válka v letech 280–275 př. n. l. se projevila i v mincovně: hmotnost stříbrných mincí klesla zhruba ze 7,9 na 6,6 gramu.
Po Pyrrhově odchodu se Tarent roku 272 př. n. l. vzdal Římanům, mince však razil dál. Za druhé punské války přešel roku 212 př. n. l. na stranu Hannibala, ale roku 209 př. n. l. ho dobyl zpět Quintus Fabius Maximus Cunctator. Tím samostatná tarentská ražba skončila.
