Mince z tombaku
Mince z tombaku jsou ražené z mosazi s vysokým podílem mědi a 5 až 20 procenty zinku. Jako levná a tvárná slitina slouží tombak hlavně k výrobě medailí a odznaků; mince z něj vznikaly výjimečně, třeba německé nouzové ražby inflačních let 1921–1923 nebo kanadská pěticentová mince z let 1942 a 1943.
Řazení produktů
Výpis produktů
Německý nouzový peníz (Notgeld) z roku 1923 z provincie Vestfálsko v nominální hodnotě 10 000 marek. Pamětní emise s portrétem barona vom Stein a vestfálským koněm vznikla během...
Ovládací prvky výpisu
Tombak je levná a dobře tvárná slitina, proto se z něj vyrábějí hlavně medaile, ozdoby a odznaky. Název pochází z indonéského a malajského slova tembaga, měď, a do evropských jazyků se dostal přes nizozemštinu. Z tombaku byly i „bronzové“ medaile olympijských her v Moskvě roku 1980 a za druhé světové války z něj Německo vyrábělo některá vojenská vyznamenání.
K ražbě peněz se tombak dostal hlavně v nouzi. Pruská provincie Vestfálsko vydávala v letech 1921–1923 nouzové mince z hliníku, tombaku, bronzu, mědi a pakfongu v hodnotách od 50 feniků až po bilion marek. Na straně s hodnotou nesly skákajícího vestfálského koně, na obrazové straně většinou hlavu pruského reformátora Karla vom und zum Steina, jejíž návrh pochází od medailéra Rudolfa Bosselta, u několika ražeb poprsí básnířky Annette von Droste-Hülshoff. Výnos ražeb z roku 1923 podporoval pasivní odpor proti francouzsko-belgické okupaci Porúří.
Druhou známou oběžnou ražbou z tombaku je kanadská pěticentová mince. Kanada, která pěticenty v mírových letech razila z téměř čistého niklu, přešla roku 1942 kvůli válečné spotřebě niklu na tombak; roku 1943 dostala mince motiv V jako vítězství a roku 1944 ji vystřídala ocel s niklovým a chromovým povlakem.





