Mince z vídeňské mincovny
Mince z vídeňské mincovny pocházejí z dílny, jejíž počátky klade tradice do roku 1194. Vídeň razila pro rakouské Babenberky, Habsburky i Rakousko-Uhersko, po roce 1918 zůstala jedinou mincovnou nové Rakouské republiky a od roku 1989 pracuje jako akciová společnost Münze Österreich.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského vznikl ve Vídni roku 1814, v závěru napoleonských válek. Portrét panovníka obklopuje věnec, zatímco rub s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Stříbrné 2 guldeny Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1888 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný říšský tolar z roku 1698, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z vídeňské mincovny spojuje výrazný panovnický portrét s korunovaným dvouhlavým orlem. Ražba z roku 1601 představuje působivý doklad habsburského...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Měděný 1 krejcar Františka Josefa I. z roku 1879 představuje drobný, ale sběratelsky vděčný doklad každodenního peněžního oběhu Rakouska-Uherska. Vídeňská ražba s certifikací...
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století. Sada 6 ks
Počátky vídeňské mincovny spojuje tradice s výkupným za anglického krále Richarda I. Lví srdce, kterého zajal rakouský vévoda Leopold V. Babenberský. Část stříbra, které za jeho propuštění dostal, dal podle podání přerazit ve Vídni na mince, a za rok založení se proto uvádí 1194. Písemně je mincovna doložena až roku 1397, tehdy se sídlem v ulici Wollzeile.
Za Habsburků patřila Vídeň k hlavním mincovnám monarchie. Roku 1650 tu mincmistr Jan Konrád Richthausen zavedl ražbu válcovým strojem, kolem roku 1700 přibyl šroubový lis a od roku 1715 se mincovně říkalo Hauptmünzamt, Hlavní mincovní úřad. Roku 1752 se přestěhovala do ulice Himmelpfortgasse a roku 1835 do budovy Am Heumarkt, kde sídlí dodnes.
Na ražbách Františka I. Štěpána ji od roku 1746 prozrazuje dvojpísmeno W-I. V písmenném značení habsburských mincoven dostala Vídeň roku 1766 značku A, zprvu jen pro ražby Josefa II. jako spoluvládce a od konce roku 1780 pro všechny; od roku 1872 se značka na vídeňské mince už nedávala. Mince korunové měny zavedené roku 1892 razily jen Vídeň a Kremnice.
Po rozpadu monarchie zůstala Vídeň jedinou mincovnou Rakouské republiky. Od roku 1924 razila šilinky, které v letech 1938–1945 nahradila říšská marka. Na začátku roku 1989 se Hlavní mincovní úřad změnil v akciovou společnost Münze Österreich, kterou převzala Rakouská národní banka. Téhož roku začala razit zlatou investiční minci Wiener Philharmoniker, 20. listopadu 1998 tu vzniklo první rakouské euro a dodnes vyrábí i novoražby tereziánského tolaru s letopočtem 1780.
