Mince z Vojenské mincovny
Mince z Vojenské mincovny pocházejí z dílen, které v době občanských válek pozdní římské republiky razily peníze přímo při vojsku, ne ve stálé mincovně v Římě. Nejznámější z nich putovala s Juliem Caesarem od roku 49 př. n. l. a její stříbrné denáry se slonem sloužily k výplatě jeho legií.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Pojmem vojenská mincovna označují numismatici ražbu, která neprobíhala ve stálé mincovně v Římě, ale v dílně putující s armádou. Řádné ražby republiky řídila v Římě každoročně obměňovaná trojice úředníků, takzvaní mincovní triumvirové (tresviri monetales). Vedle nich ale existovaly mimořádné ražby, které podle potřeby vydávali jiní úředníci a v občanských válkách 1. století př. n. l. hlavně vojevůdci, kteří potřebovali hotovost na žold daleko od Říma.
Nejznámějším příkladem je mincovna Julia Caesara. V lednu roku 49 př. n. l. překročil Caesar s vojskem Rubikon a zahájil občanskou válku proti Pompeiovi a senátu. Brzy nato začala dílna doprovázející jeho legie razit stříbrné denáry se slonem šlapajícím na hada a jménem CAESAR, na druhé straně s nástroji kněžského úřadu – Caesar byl nejvyšším pontifikem. Pevné sídlo neměla, a muzejní katalogy ji proto uvádějí jako mincovnu pohybující se s Caesarem; jde o typ Crawford 443/1.
Podobně postupovali i další vojevůdci. Nejznámějším pozdějším příkladem jsou legionářské denáry Marka Antonia z let 32–31 př. n. l., ražené před bitvou u Aktia. Na jedné straně nesou galéru, na druhé legijní orla mezi dvěma polními znaky a číslo legie; vydání je tak rozsáhlé, že má 39 variant. Stříbra v nich bylo méně než v denárech ražených tehdy v Římě.
