Mince z vratislavské mincovny
Mince z vratislavské mincovny pocházejí z hlavní mincovny Slezska. Razila od 11. století pro polské panovníky, později pro české krále, město i Habsburky – za Ferdinanda III. a Leopolda I. patřila k nejproduktivnějším. Po pruském záboru Slezska tu v letech 1743–1826 razili pruští králové.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Vratislav (polsky Wrocław, německy Breslau) razila mince už pro polské panovníky od 11. století. Roku 1290 získali mincovní právo vratislavští biskupové. Když bylo Slezsko součástí českých zemí, vznikaly tu i městské ražby: haléře Karla IV. a Václava IV. s českým lvem, groše a haléře Zikmunda Lucemburského se svatým Janem Křtitelem a na městských dukátech Ludvíka Jagellonského svatý Václav. Ražby tu nechal provádět i Matyáš Korvín.
Roku 1532 převzal mincovnu Ferdinand I. Habsburský a od roku 1546 tu vznikaly tolary, půltolary, groše a haléře. Mincmistr Dietrich Bussa začal roku 1587 jako první užívat ve Vratislavi mincovní značku. V letech 1621–1623 razili ve Vratislavi slezští stavové, potom znehodnocené 24krejcary nájemce Baltazar Zwirner a v letech 1633–1635, za obsazení města švédsko-braniborsko-saským vojskem, opět stavové. Za Ferdinanda III. a Leopolda I. patřila mincovna k nejproduktivnějším; vedle tolarů a hojných trojníků razila i násobky dukátů až po dvacetidukát z roku 1645.
Za Leopolda I. se už soustředila na drobné nominály, v letech 1699–1704 nepracovala. Karel VI. ji vybavil novými razicími stroji a roku 1712 byly ve Slezsku zrušeny mincovní značky mincmistrů. Roku 1723 smělo město při císařově návštěvě razit vlastní tolar a dukát. Habsburská mincovna byla uzavřena 30. ledna 1741; v letech 1743–1826 tu razili pruští králové, jejich vratislavské ražby nesou značku B. Vratislav proslula i medailemi vysoké výtvarné úrovně.





