Mince ze slitiny mědi a niklu
Mince ze slitiny mědi a niklu jsou raženy z mědiniklu, nejčastěji ze tří čtvrtin mědi a jedné čtvrtiny niklu. Slitina má přes převahu mědi stříbřitě bílou barvu, je tvrdá a dobře snáší oběh. Od poloviny 19. století nahrazovala stříbro v drobných mincích a v Československu z ní byly už první haléře a koruny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Oběžná mince 5 korun z roku 1925 patří mezi první velké střížkové ražby mladé Československé republiky. Její moderní, průmyslově laděný design symbolizuje hospodářskou obnovu a...
Střízlivě elegantní pětikoruna z roku 1927 patří mezi klíčové ražby první republiky. Tato měď-niklová mince symbolizuje průmyslovou sílu mladého státu a estetické ideály...
První typ dvoumarkové mince Spolkové republiky Německo zachycuje počátky nové měny i poválečné obnovy země. Klasický spolkový orel a kompozice s klasy, hrozny a révou spojují...
První typ dvoumarkové mince Spolkové republiky Německo zachycuje počátky nové měny i poválečné obnovy země. Klasický spolkový orel a kompozice s klasy, hrozny a révou spojují...
První typ dvoumarkové mince Spolkové republiky Německo zachycuje počátky nové měny i poválečné obnovy země. Klasický spolkový orel a kompozice s klasy, hrozny a révou spojují...
První typ dvoumarkové mince Spolkové republiky Německo zachycuje počátky nové měny i poválečné obnovy země. Klasický spolkový orel a kompozice s klasy, hrozny a révou spojují...
První typ dvoumarkové mince Spolkové republiky Německo zachycuje počátky nové měny i poválečné obnovy země. Klasický spolkový orel a kompozice s klasy, hrozny a révou spojují...
Rakouská mince 50 grošů z roku 1934 připomíná období spolkového státu mezi dvěma světovými válkami. Výrazný číselný nominál doplňuje rakouský orel se štítem, takže jde o...
Rakouská mince 50 grošů z roku 1934 připomíná období spolkového státu mezi dvěma světovými válkami. Výrazný číselný nominál doplňuje rakouský orel se štítem, takže jde o...
Mědinikl, někdy nazývaný kupronikl, je slitina mědi a niklu. V mincovnictví se nejčastěji používá v poměru 75 : 25, československé mince měly 80 % mědi a 20 % niklu. Přestože převažuje měď, slitina je stříbřitá, dobře se razí, pomalu se obrušuje a odolává korozi. Proto se stala hlavním kovem mincí, které měly vypadat jako stříbrné, ale jejich kov měl být levnější.
Nejstarší známé mince z podobné slitiny pocházejí z řecko-baktrijského království z doby kolem roku 170 př. n. l. V Evropě začalo novodobé užití v polovině 19. století. Švýcarsko od roku 1850 přidávalo mědinikl do drobných mincí ještě se stříbrem a zinkem, Belgie v letech 1860–1861 vydala 5, 10 a 20 centimů z čistého mědiniklu. Stejnou slitinu brzy převzaly Spojené státy pro třícentovou (1865) a pěticentovou minci (1866), které se proto dodnes říká „nickel“, dále Brazílie a od roku 1873 sjednocené Německo pro 5 a 10 feniků.
Ve 20. století vytlačil mědinikl stříbro i z vyšších nominálů. Velká Británie razila od roku 1947 všechny dosud „stříbrné“ mince z mědiniklu, Švýcarsko od roku 1968 franky a Spolková republika Německo v letech 1975–2001 pětimarky. Dnes je z něj vnitřní část mince za 1 euro a vnější kruh dvoueurové mince.
V Československu patřil mědinikl k prvním mincovním kovům nového státu. Byly z něj dvacetihaléř a padesátihaléř s letopočtem 1921, které vyšly v únoru 1922, i koruna Otakara Španiela z téhož roku a roku 1933 dvacetipětihaléř; pětikoruna se z něj razila v letech 1925–1927, než ji vystřídala stříbrná. Za války z něj razil korunu i Slovenský štát. Po válce se k mědiniklu republika vrátila u koruny a dvoukoruny z let 1946–1948 a později u trojkoruny (1965), pětikoruny (1966), nové dvoukoruny (1972) i padesátihaléře raženého od roku 1978.





