Mince ze Slovenska
Mince ze Slovenska vydává Národní banka Slovenska od vzniku samostatné republiky 1. ledna 1993. V letech 1993–2008 platila slovenská koruna dělená na sto haléřů, od 1. ledna 2009 je měnou euro. Oběžné i většinu pamětních mincí razí státní mincovna v Kremnici, kterou roku 1328 založil Karel Robert z Anjou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Po rozdělení federace sdílela Slovenská republika s Českem několik týdnů společnou československou korunu. Měnovou unii ukončila odluka v únoru 1993 a slovenská koruna převzala dosavadní měnu v poměru 1 : 1. Československé bankovky dostaly slovenské kolky, jen desetikorunu nahradila mince 10 Sk, uvedená do oběhu v den odluky. V červenci 1993 byla koruna kvůli nedostatku devizových rezerv devalvována o 10 procent.
Oběžné mince v hodnotách 10, 20 a 50 haléřů a 1, 2, 5 a 10 korun nesly památky ze slovenských dějin: dřevěnou zvonici, štít Kriváň, věž hradu Devín, gotickou Madonu, pravěkou sošku Venuše, keltskou minci s nápisem BIATEC a bronzový kříž z Veľké Mače. Desetihaléř a dvacetihaléř byly staženy na konci roku 2003. Razila je obvykle Mincovňa Kremnica; některé pamětní mince vyrobila i Česká mincovna v Jablonci nad Nisou a polská státní mincovna.
Slovensko vstoupilo roku 2004 do Evropské unie a 1. ledna 2009 přijalo euro při pevném kurzu 30,1260 koruny za euro; do 16. ledna se dalo platit oběma měnami. Slovenské euromince mají tři motivy a ve veřejném hlasování v listopadu 2005 získal nejvíc hlasů státní znak. Kremnická mincovna měla pro začátek vyrazit asi 500 milionů euromincí.
Pamětní dvoueurové mince vydává Národní banka Slovenska od roku 2009, mimo jiné ke 20. výročí Dne boje za svobodu a demokracii, k 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje (2013), k 200. výročí narození Ľudovíta Štúra (2015) nebo ke stému výročí úmrtí Milana Rastislava Štefánika (2019). Korunové bankovky a pamětní mince vyměňuje banka za eura bez časového omezení.





