Mince ze štrasburské mincovny
Štrasburk (7. stol. – 1870) je jedním z nejstarších mincovních míst na Rýně. Razilo se tu za Merovejců a Karlovců, ve středověku pro krále, biskupy i pro svobodné říšské město. Po francouzském obsazení roku 1681 zde vznikla královská mincovna se značkou BB, činná až do války s Pruskem roku 1870.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 1 sol Ludvíka XV. z roku 1773 pochází ze štrasburské mincovny a představuje zajímavou ražbu pozdního období francouzské monarchie. Certifikace NGC AU 50 BN potvrzuje...
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Ovládací prvky výpisu
Štrasburk (7. stol. – 1870) patří k nejstarším mincovním místům na Rýně. Ze 7. století se dochovaly merovejské zlaté tremissy a v 8. a 9. století zde vznikaly denáry Pipina III. Krátkého, Karla Velikého i Ludvíka I. Pobožného. Na merovejských mincích se objevuje i staré jméno města v podobě Stradeburgo.
V 10. století se ve Štrasburku razily denáry krále a císaře Oty I. Velikého a vedle nich mince štrasburských biskupů. Vlastní mincovnu později provozovalo i svobodné říšské město, které razilo volně až do roku 1681. Z městské produkce 16. a 17. století pocházejí mimo jiné půlbatzeny, tolary, zlaté guldeny i dukáty.
Roku 1681 Štrasburk obsadila vojska Ludvíka XIV. Město přesto razilo mince s opisem MONETA NOVA ARGENTINENSIS ještě do roku 1708 a francouzská měna se zaváděla jen postupně. Zároveň zde pracovala královská mincovna, jejíž ražby nesou značku BB; za Ludvíka XV. ji řídil Jean-Louis Beyerle, pod jehož vedením vznikaly i zlaté louisdory. Roku 1755 se přestěhovala do budovy v dnešní ulici Rue de la Monnaie a v roce 1789 patřila k sedmnácti činným francouzským mincovnám.
Mincovna pokračovala za revoluce, za Napoleona Bonaparta i za Napoleona III. a razila francouzské mince ve zlatě, stříbře i bronzu; roku 1850 vyrobila také švýcarské pětirappeny. V roce 1861 byla jednou ze tří mincoven, které ve Francii ještě pracovaly. Obléhání Štrasburku v roce 1870 a připojení Alsaska k Německu znamenaly konec ražby.
