Mince Zikmunda Františka Tyrolského
Mince Zikmunda Františka Tyrolského pocházejí z let 1662–1665, kdy arcivévoda vládl Tyrolsku a Předním Rakousům jako poslední muž tyrolské větve Habsburků. Razila je zemská mincovna v Hallu; z jeho krátké vlády jsou známy tolary a patnáctikrejcary s portrétem arcivévody a jeho titulem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Zikmund František Tyrolský (1630–1665) se narodil 27. listopadu 1630 v Innsbrucku jako druhý syn arcivévody Leopolda V. a Klaudie Medicejské. Jako mladší syn byl určen pro církevní dráhu: roku 1646 se stal augsburským biskupem, roku 1653 biskupem v Gurku a roku 1659 knížetem-biskupem v Tridentu. Kněžské ani biskupské svěcení však nikdy nepřijal.
Když roku 1662 zemřel bez mužského potomka jeho starší bratr Ferdinand Karel, stal se Zikmund František se souhlasem tyrolského zemského sněmu vládcem Tyrolska; dědický hold mu sněm složil roku 1663. Na rozdíl od marnotratného bratra šetřil na dvorském provozu. Aby rodu zajistil dědice, postupně se vzdal církevních úřadů a 3. června 1665 se v zastoupení oženil s Hedvikou Augustou Falcko-Sulzbašskou.
Ke skutečné svatbě už nedošlo. Arcivévoda 25. června 1665 v Innsbrucku náhle zemřel a s ním vymřela tyrolská větev Habsburků. Pohřben byl v kryptě innsbruckého jezuitského kostela a vládu nad Tyrolskem převzal přímo císař Leopold I.
Tyrolské mince razila zemská mincovna v Hallu, kterou arcivévoda Ferdinand II. roku 1567 přenesl na hrad Hasegg. Za Zikmunda Františka v ní vznikaly tolary s letopočtem 1665 a patnáctikrejcary s letopočtem 1664. Nesou poprsí arcivévody s opisem SIGIS FRANC D G ARCHIDUX AUS a na rubu znaky Rakous a Tyrolska pod korunou s titulem vévody burgundského a hraběte tyrolského.





