Mince Zikmunda III. Vasy
Mince Zikmunda III. Vasy pocházejí z let 1587–1632, kdy vládl jako polský král a litevský velkokníže a v letech 1592–1599 i jako švédský král. Jeho doba byla vrcholem ražby trojáků, stříbrných mincí v hodnotě tří grošů: razilo je sedm korunních mincoven, k tomu Vilnius a Riga, v desítkách typů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Zikmund III. Vasa (1566–1632) se narodil 20. června 1566 na zámku Gripsholm, kde byli jeho rodiče, švédský vévoda Jan a Kateřina Jagellonská, vězněni jeho strýcem Erikem XIV. Roku 1569 se otec stal švédským králem Janem III. Po smrti Štěpána Báthoryho byl Zikmund jako potomek Jagellonců 19. srpna 1587 zvolen polským králem a 27. prosince téhož roku korunován na Wawelu.
Po otcově smrti zdědil roku 1592 i švédskou korunu a 19. února 1594 byl korunován v Uppsale. Jeho snaha obnovit ve Švédsku katolictví vyvolala odpor, v jehož čele stál strýc Karel IX., a roku 1599 byl ve Švédsku sesazen. Se Švédskem pak vedl spory, v nichž švédský král Gustav II. Adolf dobyl část polského Livonska.
Za Času nepokojů v Rusku dobylo polské vojsko Smolensk a obsadilo Moskvu, a Polsko-litevský stát tak dosáhl největšího rozsahu ve svých dějinách. Zikmund přenesl sídlo z Krakova do Varšavy, kde ho dodnes připomíná Zikmundův sloup. Byl horlivým katolíkem a podporoval protireformaci. Zemřel 30. dubna 1632.
Za Zikmunda III. dosáhla vrcholu ražba trojáku, stříbrné mince v hodnotě tří grošů, kterou zavedl mincovní řád Zikmunda I. Starého roku 1528. Korunní trojáky se razily v sedmi mincovnách v mnoha typech a odrůdách; vlastní trojáky razily i litevská mincovna ve Vilniusu a mincovna v Rize. Roku 1594 udělil král privilegium k založení mincovny v Bydhošti.





