Mnichovské guldeny
Mnichovské guldeny jsou stříbrné zlatníky Bavorského království z mnichovské mincovny. Ražba mincí s nápisem 1 GULDEN začala po mnichovské mincovní smlouvě z roku 1837, podle níž se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo 24½ zlatého. Z oběhu je po sjednocení Německa stáhla až marková měna roku 1876.
Řazení produktů
Výpis produktů
Dvougulden Maxmiliána II. Bavorského z roku 1852 připomíná dobu, kdy Bavorské království patřilo k významným státům německého prostoru. Stříbrná ražba vyššího nominálu spojuje...
Stříbrný 1 gulden z roku 1839 s portrétem bavorského krále Ludvíka I. je krásným příkladem německého mincovnictví 19. století.
Ovládací prvky výpisu
Mincovní smlouvu uzavřely roku 1837 v Mnichově Bavorsko, Württembersko, Bádensko, Hesensko-Darmstadtsko, Nasavsko a Svobodné město Frankfurt a založily jí Jihoněmecký mincovní spolek. Stříbrné mince dosavadní 24zlatkové stopy byly oběhem natolik ohrané, že v průměru odpovídaly stopě 24½zlatkové. Smlouva proto tuto lehčí stopu uzákonila a gulden pevně rozdělila na 60 krejcarů.
Bavorský gulden obsahoval 9,545 g ryzího stříbra při ryzosti 900/1000, vážil tedy asi 10,6 g. Na rubu nese hodnotu 1 GULDEN a letopočet v dubovém věnci, na líci za Ludvíka I. Bavorského (1786–1868), který vládl v letech 1825–1848, králův portrét s opisem LUDWIG I KOENIG VON BAYERN. Razidla ryl Karl Friedrich Voigt, od roku 1829 hlavní rytec mnichovské mincovny; jeho signatura C. VOIGT stojí pod portrétem.
Drážďanská mincovní smlouva z roku 1838 navázala gulden na pruský tolar v pevném poměru 1¾ guldenu za tolar. Vídeňská smlouva z roku 1857 obsah stříbra nepatrně snížila na 9,524 g. Po sjednocení Německa nahradila gulden marka a jednozlatníky byly roku 1876 staženy z oběhu.
