Mnichovské krejcary
Mnichovské krejcary jsou především stříbrné dvacetníky a desetníky bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z let 1753–1777. Bavorsko roku 1753 přijalo s Rakouskem společnou konvenční stopu, už po roce ji však vypovědělo a dvacetník pak v jižním Německu obíhal za 24 krejcarů a desetník za 12.
Řazení produktů
Výpis produktů
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1767, ražená v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Ovládací prvky výpisu
Mincovna v Mnichově vznikla podle tradice spolu s městem roku 1158. Krejcarové ražby, které z ní dnes známe nejčastěji, pocházejí z doby kurfiřta Maxmiliána III. Josefa (1727–1777), za něhož se Bavorsko zapojilo do jednání o společné jihoněmecké minci.
Roku 1753 uzavřelo Bavorsko s Rakouskem konvenci o společné stopě – dvacet zlatých z kolínské hřivny ryzího stříbra. Už po roce ji však vypovědělo a od roku 1755 se konvenční zlatý počítal za 1 zlatý 12 krejcarů. Vznikla tak 24zlatková stopa, kterou postupně převzala většina jižního a západního Německa. Hlavní drobnou mincí zůstal dvacetikrejcar, který se počítal za 24 krejcarů, a desetikrejcar za 12.
Mnichovské dvacetníky z let 1753–1763 mají na podstavci s hodnotou 20 trůnící Madonu s Ježíškem a opis PATRONA BAVARIAE, ryzost 583/1000 a hmotnost kolem 6,68 g. Pozdější typ nese místo Madony bavorský znak na podstavci, heslo IN DEO CONSILIUM a je ražen z méně ryzího stříbra; razila ho i mincovna v Ambergu. Na druhé straně je vždy portrét kurfiřta. Od roku 1872 nesou mnichovské ražby značku D.





