Mnichovské marky
Mnichovské marky nesou drobné písmeno D, kterým se od zavedení marky v 70. letech 19. století označuje mincovna v Mnichově. Razily se tu marky s portréty bavorských králů Ludvíka II., Oty I. a Ludvíka III. a potom také pro výmarskou republiku, Třetí říši a Spolkovou republiku Německo.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Po zavedení marky dostala každá říšská mincovna své písmeno a Mnichov písmeno D. Bavorsko jako spolkový stát smělo na líc dávat portrét vlastního krále, rub s říšskou orlicí a opisem DEUTSCHES REICH byl společný. Na markách Ludvíka II. Bavorského (1845–1886) zní opis LUDWIG II KOENIG V. BAYERN; razily se zlaté i stříbrné nominály, zlatá pětimarka jen v letech 1877–1878, kdy ji říše razila vůbec.
Roku 1886 nastoupil Ota I. Bavorský (1848–1916), který pro těžkou duševní nemoc nikdy sám nevládl – za něj vládli regenti Luitpold a Ludvík. Mince přesto nesou jeho portrét a opis OTTO KOENIG VON BAYERN až do roku 1913. Stříbrné marky se razily ze stříbra 900/1000 s pěti gramy ryzího kovu na marku a od roku 1908 přibyla k pětimarkám a dvoumarkám třímarka.
Posledním bavorským králem byl Ludvík III. Bavorský (1845–1921). K jeho zlaté svatbě vznikla roku 1918 mnichovská třímarka, z níž se podle dostupných údajů vyrazilo jen 130 kusů a pět v leštěném provedení – patří k nejvzácnějším stříbrným ražbám císařství. Po roce 1918 razil Mnichov pod stejným písmenem marky výmarské republiky a říšské marky Třetí říše.
Od roku 1948 razí Mnichov německé marky Spolkové republiky; v letech 1948–1990 na něj připadalo asi 26 % jejich ražby. Stříbrná pětimarka se tu razila v letech 1951–1974 z 62,5% stříbra. Mincovna, dnes Bayerisches Hauptmünzamt, se roku 1986 přestěhovala do Zamdorfu a později razila i euro.





