Mosazné haléře
Mosazné haléře jsou hlavně pětihaléře první republiky z let 1923–1938 s Karlovým mostem a dvaceti- a padesátihaléře z let 1947–1950. Mosaz s více než 90 % mědi má načervenalou barvu, proto je katalogy někdy vedou jako bronz. Naposledy se z mosazi razil dvacetihaléř z let 1972–1990.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pětihaléř z roku 1930 představuje drobnou oběžnou minci první Československé republiky s motivem Karlova mostu, symbolu historické kontinuity a kulturního dědictví nového státu...
Ovládací prvky výpisu
Mezi haléři první republiky je z mosazi pětihaléř s Karlovým mostem, ražený v Kremnici s letopočty 1923 až 1938. Do oběhu vstoupil v srpnu 1923 a vážil asi 1,7 gramu. Slitina obsahovala přes 90 % mědi a jen několik procent zinku, takže mince má načervenalou barvu a na první pohled připomíná bronz.
Kvůli barvě se katalogy v označení rozcházejí: jedny uvádějí mosaz, jiné bronz. Rozdíl je ve složení – bronz je slitina mědi s cínem, mosaz mědi se zinkem. Sousední desetihaléř z let 1922–1938 byl bronzový, dvacetihaléře a vyšší haléřové nominály se razily z měďniklu. Mimořádně vzácný je pětihaléř s letopočtem 1924, jehož původ dodnes není jasný.
Pětihaléře platily v protektorátu do 30. září 1941, na Slovensku o rok déle. Válka přinesla náhradní kovy, zinek a hliník. Po osvobození se Československo k mosazi vrátilo: dvacetihaléře a padesátihaléře z let 1947–1950 se razily ze stejné slitiny s 92 % mědi a platily až do měnové reformy v roce 1953, po níž přešly drobné mince na hliník.
Naposledy se k mosazi československé haléře vrátily dvacetihaléřem z let 1972–1990 se státním znakem a hvězdou, raženým z niklové mosazi. Ten byl také posledním mosazným haléřem; Česká republika pak haléře razila z hliníku.





