Mosazné medaile

Mosaz je slitina mědi se zinkem a podle podílu mědi mění barvu od světle žluté po červenozlatou. Mosazi s vysokým obsahem mědi se říká tombak a v medailérství je tak rozšířená, že tvoří samostatnou skupinu. Pro medaile byl rozhodující zlatavý odstín: levný kov vypadal slavnostně, po vyleštění připomínal zlato a dal se i snadno zlatit. Už antičtí autoři si stěžovali, že nepoctiví obchodníci prodávají mosaz místo zlata.

Mosazné medaile se rozšířily hlavně v 19. století, kdy průmyslové razírny vyráběly ve velkých nákladech levné ražby ke spolkovým slavnostem, výstavám, střeleckým setkáním a výročím měst. Ke IV. německé spolkové střelbě v Hannoveru v roce 1872 vyšla například nesignovaná mosazná medaile o průměru 30,5 mm s pouhým nápisem. Stejná medaile se přitom často razila v několika kovech: drahý kov pro významné hosty a vítěze, levnější mosaz, bronz nebo tombak pro ostatní účastníky. Mosaz se uplatnila také u odznaků, žetonů a účelových známek a spolu s tombakem patří dodnes k nejběžnějším kovům ražených medailí.

Ve 20. století se z mosazi razila řada vyznamenání. Sovětská medaile Za osvobození Prahy, založená 9. června 1945 pro účastníky bojů o Prahu, je mosazná, o průměru 32 mm, a z mosazi jsou i další sovětské medaile za osvobození či dobytí evropských měst – Vídně, Budapešti, Bělehradu nebo Varšavy.

Mosaz na vzduchu postupně matní a hnědne, takže původní zlatý lesk přechází v teplý hnědý tón. Ve vlhku se na ní, jako na ostatních slitinách mědi, může objevit zelená měděnka. Stejnoměrná tmavá patina je přirozený projev stáří; ostré čištění medaili spíš poškodí a odhalí syrový, nepřirozeně světlý kov.