Mosazné mince
Mosazné mince využívají slitinu mědi se zinkem vytvářející charakteristickou zlatožlutou barvu, používanou od antiky pro svou podobnost zlatu a dobré mechanické vlastnosti. Od římských sestertiů přes byzantské follisy až po moderní eurocenty dokumentují snahu o vytvoření atraktivního a odolného oběživa. Pro sběratele nabízejí mosazné mince vizuálně přitažlivé ražby s dlouhou historickou tradicí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Soubor oběžných mincí 1 Kčs z let 1957–1992 představuje reprezentativní průřez vývojem československé koruny v období socialismu i federace. Sbírka je uložena v zakázkové etui;...
Stříbrný čtvrt tolar Fridricha II. Velikého z počátku jeho vlády představuje drobnější nominál osvícenského Pruska. Emise z let 1750–1752 dokládá stabilizaci měny i rostoucí...
Stříbrná mince 2 marky s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný Vereinsthaler Fridricha Viléma IV. z roku 1859 představuje vrcholnou etapu pruského mincovnictví před sjednocením Německa. Emise vznikla v rámci měnové unie německých...
Stříbrný tolar Fridricha Viléma II. z roku 1796 pochází z období před zásadními otřesy napoleonských válek. Reprezentativní nominál pozdního 18. století odráží kontinuitu pruské...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1777 představuje vrcholnou mincovní produkci osvícenského Pruska. Emise z období politické i vojenské síly království nese silnou...
Stříbrný tolar Fridricha Viléma III. z roku 1818 pochází z období poválečné obnovy Pruska po napoleonských válkách. Výrazná symbolika orla a vojenských atributů odráží nově...
Stříbrný tolar pruského krále Fridricha Viléma III. z období zásadních reforem a modernizace státu. Reprezentativní nominál s bohatou heraldikou odráží moc a tradici pruské...
Stříbrný denár typu Otto a Adélaida patří k významným emisím přelomu 10. a 11. století. Tento zvlněný, obíhající exemplář o hmotnosti 1,78 g představuje autentický doklad raně...
Soubor šestnácti stříbrných jednokorun z období vlády Františka Josefa I. představuje autentické oběživo Rakousko-Uherska po měnové reformě roku 1892. Korunová měna provázela...
Stříbrná pamětní mince 500 Kč vydaná ČNB v roce 2012 ke 100. výročí narození světoznámého výtvarníka Jiřího Trnky. Vysoce kvalitní provedení proof a limitovaný náklad 12 100...
Mosazné mince vznikají ze slitiny mědi se zinkem v různých poměrech, vytvářejíce škálu odstínů od světle žluté po červenozlatou barvu připomínající zlato. Ačkoli metalurgicky čistá mosaz byla objevena až ve středověku, antické civilizace vyráběly podobné slitiny přidáním rud obsahujících zinek. Historie mosazných mincí dokumentuje snahu vytvořit ekonomickou alternativu zlata s estetickou přitažlivostí a praktickou odolností.
Antické "mosazné" mince využívaly aurichalcum nebo orichalcum. Římské sestertie a dupondii za Augusta obsahovaly slitinu mědi se zinkem vytvářející zlatavý vzhled odlišující je od měděných assů. Byzantské follisy pokračovaly v tradici zlatavých bronzů. Čínské mosazné mince dynastií Ming a Qing nahradily čistou měď pro lepší odolnost a vzhled.
Středověká Evropa znovu objevila mosaz prostřednictvím arabských metalurgů. Dinantské mosazné výrobky z Belgie proslavily tento materiál, mincovní použití však bylo omezené. Norimberské žetony z mosazi sloužily k počítání na abaku. Renesanční medaile využívaly mosaz pro její snadnou opracovatelnost a zlatý vzhled.
Novověk přinesl masové využití mosazi v mincovnictví. Britské třípence z niklové mosazi, francouzské franky z hliníkové mosazi nebo německé feniky dokumentují rozšíření. Tombak jako vysokomosaz s 85 procenty mědi napodoboval červené zlato. Koloniální mosazné mince cirkulovaly v Africe a Asii jako levná alternativa evropských nominálů.
Technické vlastnosti mosazi ovlivňují mincovní použití. Poměr mědi a zinku určuje barvu – 60/40 dává červenozlatou, 70/30 žlutou, 85/15 načervenalou. Přísady niklu, hliníku nebo cínu modifikují vlastnosti. Dezinkifikace ve vlhkém prostředí může degradovat slitinu. Tvrdost mosazi zajišťuje dobrou odolnost proti opotřebení.
Moderní mosazné slitiny nabízejí široké možnosti. Severské zlato (89% Cu, 5% Al, 5% Zn, 1% Sn) používané pro eurocenty vytváří stabilní zlatou barvu. Niklová mosaz odolává korozi lépe než čistá mosaz. Manganova mosaz nabízí jedinečný růžovozlatý odstín. Bimetalické konstrukce kombinují mosaz s jinými kovy pro bezpečnostní prvky.
Národní varianty dokumentují kulturní preference. Japonské pětijeny z mosazi s otvorem uprostřed, indické rupie s lvem z Ašókova sloupu, brazilské centavos s národními hrdiny nebo čínské jiao představují regionální interpretace. Africké mosazné mince často napodobují tradiční formy platidel.
Euro využívá mosaz extenzivně. Deseticentové, dvaceticentové a padesáticentové mince ze severského zlata, jednoeurové a dvoueurové s mosazným komponentem demonstrují důvěru v tento materiál. Zlatavá barva psychologicky zvyšuje vnímanou hodnotu oproti měděným nebo ocelovým mincím.
Pro současné sběratele představují mosazné mince atraktivní oblast díky vizuálnímu dojmu. Numismatická hodnota spočívá v dokumentaci technologického vývoje od náhodných slitin antiky přes středověké experimenty až po přesně kontrolované moderní slitiny, přičemž zlatavá barva mosazi vždy symbolizovala aspiraci na vyšší hodnotu, než jakou představoval základní kov.
