Mosazné mince

Mosaz je slitina mědi a zinku, jejíž vzhled i vlastnosti závisejí na konkrétním složení a případných příměsích. V numismatice se tento pojem používá poměrně široce, ale je vhodné rozlišovat mezi přesně definovanou mosazí a staršími měďnatými slitinami, které se jí mohou podobat barvou i použitím.

Ve starověku jsou známy mince z měďnatých slitin s obsahem zinku, zejména v římském prostředí, kde se pro některé ražby používal materiál tradičně označovaný jako aurichalcum. Nelze však mluvit o souvislé a jednotné tradici „mosazných mincí“ napříč celou antikou. V dalších obdobích se mosaz v mincovnictví objevovala podle místních technologických možností a potřeb, vedle bronzu, mědi, stříbra i dalších kovů.

Výhodou mosazi byla především dobrá zpracovatelnost, poměrně vysoká odolnost při oběhu a snadno rozpoznatelná barva. Právě barevné odlišení mohlo být praktické při rozlišování jednotlivých druhů oběživa, aniž by samo o sobě znamenalo vyšší vnitřní hodnotu mince. U novodobých emisí se mosaz a příbuzné slitiny uplatnily hlavně u drobných oběžných mincí, případně jako součást vícekovových konstrukcí.

Pro popis mosazných mincí je důležité myslet i na stav povrchu. Tato slitina může časem tmavnout, získávat hnědé až zelenavé tóny a ve vlhkém či chemicky agresivním prostředí podléhat korozi. Při určování materiálu je proto často třeba opatrnosti, protože pouhý pohled nemusí vždy spolehlivě odlišit mosaz od bronzu nebo jiných měďnatých slitin.