Norimberské dukáty

Norimberk patřil k velkým obchodním městům Svaté říše římské a jako svobodné říšské město razil vlastní mince včetně zlatých dukátů. Dukáty z let třicetileté války – například ročníky 1635, 1637 a 1646 – mají ustálenou podobu: na jedné straně říšský orel s opisem DVCATVS REIPVB NORIMBERG, na druhé postava stojící mezi dvěma městskými znaky, velkým se zlatou orlicí s hlavou panny a malým, polceným štítem s polovinou černé orlice a šikmými pruhy.

Opisy těchto dukátů vyjadřují touhu po míru uprostřed války. Jeden typ nese opis VIVIDA VIVAT PAX PESTIS BELLA FAMES ABSINT – ať žije mír, ať zmizí mor, válka a hlad –, jiný PAX IESV CHRISTI SIT DVX IN TEMPORE TRISTI, tedy ať je Kristův mír vůdcem ve smutném čase. Dukát 1646 opakuje obdobné přání a nad postavou má kříž jako značku mincmistra.

Roku 1632, za švédského tažení v Německu, vznikl v Norimberku dukát s portrétem švédského krále Gustava II. Adolfa a téhož roku i první dukát s Beránkem Božím. Beránek – stojící na zeměkouli s praporcem míru, nebo ležící, jako na dukátu 1633 s opisem QUIESCO SUB HAC PATIENTER – se stal nejznámějším norimberským zlatým motivem a v různých podobách se razil až do roku 1806, kdy Norimberk přestal být samostatným městem.

K přelomu století roku 1700 razilo město dukáty s Beránkem a opisem TEMPORA NOSTRA PATER DONATA PACE CORONA v řadě hodnot od dvoudukátu až po drobný dvaatřicetinový dukát o hmotnosti asi desetiny gramu. Norimberská mincovna razila dukáty i pro jiné pány – například roku 1600 pro bamberského biskupa Johanna Philippa von Gebsattel.