Norimberské krejcary
Norimberské krejcary jsou ražby svobodného říšského města Norimberku. Nejznámější z nich jsou stříbrné dvacetníky z doby konvenční měny, ražené od 50. let 18. století: na jedné straně městské znaky na podstavci s hodnotou 20, na druhé portrét panujícího císaře. Poslední norimberský dvacetník nese letopočet 1774.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20krejcar ražený v letech 1765–1768 Svobodným říšským městem Norimberk představuje klasickou městskou ražbu konvenčního období. Tento typ s titulem císaře Josefa II....
Stříbrný 20krejcar z roku 1765 ražený Svobodným říšským městem Norimberk patří mezi klasické městské ražby období konvenční měny (*Konventionsthaler*). Tento typ představuje...
Stříbrný 20krejcar z roku 1762, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Stříbrný 20krejcar z roku 1763, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Ovládací prvky výpisu
Svobodné říšské město Norimberk razilo vlastní minci po staletí a drobné nominály k jeho produkci patřily odjakživa. Už roku 1523 rozlišili norimberští mincovní zkoušeči deset jakostních tříd batzenů – čtyřkrejcarových mincí, které se tehdy razily po celém jihu Říše – a město je nakonec začalo razit i samo. Za kiprové inflace na počátku třicetileté války zaměstnával Norimberk dokonce jedenáct mincmistrů.
Norimberská mincovna pracovala i pro jiné zadavatele: mincmistr Wolfgang Löw tu roku 1630 vyrazil groš – tříkrejcar Jindřicha Šlika. Hlavní kapitolu norimberských krejcarů ale napsalo 18. století. Roku 1756 přistoupil ke konvenční stopě Franský kraj, k němuž Norimberk patřil, a hlavní drobnou mincí se stal dvacetikrejcar – třetina zlatého a šestina konvenčního tolaru.
Norimberské dvacetníky mají stříbro ryzosti zhruba 583/1000 a hmotnost kolem 6,68 g. Na jedné straně stojí na podstavci s hodnotou 20 městské znaky mezi vavřínovou a palmovou ratolestí s opisem MONETA NOVA REIPUBL. NORIMBERGENSIS, na druhé je portrét a titul císaře – nejprve Františka I. Štěpána Lotrinského, po jeho smrti roku 1765 Josefa II. Písmena po stranách podstavce patří mincovním úředníkům, dvojice S R například Siegmundu Scholzovi a Georgu Nikolausi Riednerovi.
V jižním Německu, kde se od 60. let 18. století počítalo podle lehčí 24zlatkové stopy, obíhal dvacetník za 24 krejcarů. Norimberská ražba dvacetníků skončila ročníkem 1774.
