Norimberské tolary
Norimberské tolary razilo svobodné říšské město Norimberk se svými znaky a s titulem či portrétem vládnoucího císaře – v 17. a 18. století od Ferdinanda II. po Josefa II. Od roku 1756 se razily podle konvenční měny a mincovna je razila i pro jiné vrchnosti, třeba pro purkrabího hradu Friedberg.
Norimberk byl svobodným říšským městem a jako říšský stav razil vlastní mince až do roku 1806, kdy připadl Bavorsku. Na tolarech to dával najevo dvojím způsobem: městskými znaky, někdy i postavou městské bohyně Noris, a vedle nich jménem, titulem nebo portrétem vládnoucího římského císaře. Tolar z roku 1627 tak nese tři znaky s opisem MONETA ARGENTEA REIPVB NVRENBERG a na druhé straně dvouhlavého orla s titulem Ferdinanda II.
Norimberská mincovna pracovala i pro cizí zadavatele: za třicetileté války tu mincmistr Wolfgang Löw razil groše Jindřicha Šlika (1630). Po válce se v Norimberku od dubna 1649 do července 1650 konal mírový exekuční sjezd, který uváděl ustanovení vestfálského míru do praxe, a město mírový rok 1650 připomnělo pamětními ražbami.
Francký kraj přistoupil ke konvenční měně roku 1756 a Norimberk od té doby razil konvenční tolary po deseti kusech z kolínské hřivny ryzího stříbra, s nápisem X EINE FEINE MARK. Tolar 1757 nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Konvenční tolary razila norimberská mincovna i pro jiné vrchnosti, například roku 1766 pro purkrabího říšského hradu Friedberg Franze Heinricha von Dalberg s titulem Josefa II.
