Nummi Augusta
Nummi Augusta jsou bronzové mince z doby prvního římského císaře Augusta (27 př. n. l. – 14 n. l.). Slovem nummus se tehdy říkalo minci obecně a hovorově sestercu; jménem konkrétního nominálu se stalo až kolem roku 294. Patří sem i provinciální bronzy ze syrské Antiochie s portrétem Augusta.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzový nummus Konstantina II. pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na reverzu podtrhují...
Ovládací prvky výpisu
Latinské slovo nummus převzali Římané z řečtiny jižní Itálie, kde původně označovalo určitý druh mince. Na sklonku republiky se jím říkalo mincím obecně a zároveň sestercu, který byl tehdy základní účetní jednotkou. Augustus kolem roku 23 př. n. l. udělal ze sestercu velkou mosaznou minci o váze asi 27 gramů. Úředním jménem nominálu se nummus stal až o tři staletí později, v době tetrarchie.
Na východě říše vedle římských mincí obíhaly bronzy místních mincoven. Syrská Antiochie obnovila ražbu kolem roku 6 př. n. l. za místodržitele Publia Quinctilia Vara; tehdejší městské bronzy nesou na líci hlavu Dia a na rubu Tyché Antiochie s řeckým opisem. Od let 5–4 př. n. l. se tu razily i bronzy s vavřínovou hlavou Augusta na líci a velkými písmeny S C ve vavřínovém věnci na rubu.
Zkratka S C, senatus consulto neboli z usnesení senátu, patřila v Římě k bronzovým a mosazným nominálům, na zlatých a stříbrných mincích se běžně neobjevovala. Antiochijské bronzy ji převzaly, ačkoli vznikaly v provincii pod přímou správou císařova místodržitele.
