Nummi Augustusa
Augustus (63 př. n. l. – 14 n. l.) byl první římský císař a zakladatel principátu. Jako Caesarův adoptivní dědic se po vítězství u Aktia stal jediným vládcem a jeho jedenačtyřicetiletá vláda zahájila dvě staletí poměrného míru, jimž se říká pax Romana. Zemřel roku 14 našeho letopočtu a moc předal Tiberiovi.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Ovládací prvky výpisu
Augustus (63 př. n. l. – 14 n. l.) se narodil v Římě jako Gaius Octavius a jeho dráhu určila jediná věta v cizí závěti. Julius Caesar jej v září roku 45 př. n. l. ustanovil svým hlavním dědicem, a když byl o půl roku později zavražděn, přijal osmnáctiletý mladík dědictví i jeho jméno.
Vstup do politiky měl bleskový. V devatenácti letech se stal konzulem a na podzim roku 43 př. n. l. uzavřel s Markem Antoniem a Markem Lepidem spojenectví tří mužů, kterému dala právní podobu lex Titia. Trojice si mezi sebou rozdělila římský svět.
Spolupráce se brzy zvrhla v soupeření. Rozhodl rok 31 př. n. l., kdy vojevůdce Marcus Agrippa porazil u Aktia v Řecku Antoniovo loďstvo. Antonius i Kleopatra krátce nato zemřeli a Octavianus zůstal jediným pánem říše. Egypt, poslední velké helénistické království, se stal římskou provincií.
Moc si podržel způsobem, jaký předtím nikdo nezkusil. Roku 27 př. n. l. mu senát udělil čestné jméno Augustus, tedy vznešený, a on vybudoval systém zvaný principát: navenek zachovával úctu k senátu a republikánským úřadům, ve skutečnosti ale držel armádu i klíčové provincie.
Výsledkem byla doba, jakou Středomoří dlouho nepoznalo. Jeho vláda zahájila pax Romana, období, kdy byl římský svět po dvě staletí z velké části ušetřen válek a obchod mohl proudit od Británie po Egypt bez přerušení.
Zemřel 19. srpna roku 14 n. l. v Nole ve věku pětasedmdesáti let, po jedenačtyřiceti letech vlády. Nástupcem se stal jeho nevlastní a posléze adoptivní syn Tiberius – a císařství, které Augustus vytvořil, vydrželo v západní části říše ještě čtyři a půl století. Sám o sobě prohlašoval, že zastihl Řím z cihel a zanechal jej z mramoru; ve skutečnosti proměnil mnohem víc než jeho vzhled, protože z republiky, jejíž tradici tak okázale ctil, zbyla jen forma.
