Nummi Galeria Maximiana
Nummi Galeria Maximiana se razily od mincovní reformy kolem roku 294 až do jeho smrti roku 311, nejprve s titulem caesara, od roku 305 augusta. Velkou bronzovou minci s tenkou vrstvou stříbra vydávaly téměř všechny mincovny říše, od Londinia až po Alexandrii. Na mincích nese jméno Maximianus.
Galerius (asi 258–311) se roku 293 stal jedním ze dvou caesarů Diokleciánovy tetrarchie a po Diokleciánově abdikaci roku 305 augustem; zemřel v květnu 311. Na mincích se nepíše Galerius, ale Maximianus – toto jméno přijal, když se stal caesarem.
Nummus, v literatuře běžně nazývaný follis, zavedl Dioklecián kolem roku 294. Zpočátku vážil asi 10 gramů a obsahoval kolem 4 % stříbra, které tvořilo tenkou vrstvu na povrchu. Stejné typy vydávaly mincovny od Londinia, Trevíru a Lugduna přes Řím, Aquileiu, Siscii a Thessaloniku až po Nikomédii, Antiochii a Alexandrii; zkratka mincovny stojí ve spodní části rubu.
Jméno Maximianus působí při určování potíže, protože stejně se jmenoval Diokleciánův spoluvládce Maximianus. Galeriovy nummi z doby caesarství poznáme podle titulu NOB CAES nebo CAESAR, pozdější podle opisu IMP C GAL VAL MAXIMIANVS P F AVG. Část ražeb však nese jen IMP MAXIMIANVS P F AVG, stejně jako mince jeho jmenovce.
Nejčastějším rubem je Génius s modiem na hlavě, obětní miskou a rohem hojnosti a s opisem GENIO POPVLI ROMANI nebo GENIO CAESARIS; dále Moneta s vahami, Herkules, Jupiter nebo Mars. Za Galeriova augustství se nummus zmenšoval a lehčal – katalog Roman Imperial Coinage ho kolem let 307–308 v řadě mincoven vede už v menším modulu.
