Nummi Konstantina I. Velikého
Nummi Konstantina I. Velikého jsou bronzové mince se stopou stříbra, nejběžnější oběživo jeho vlády (306–337), ražené téměř ve všech říšských mincovnách. Za Konstantina nummus opakovaně ztrácel váhu: z asi deseti gramů Diokleciánovy reformy klesl ve 30. letech 4. století zhruba na dva a půl gramu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Ovládací prvky výpisu
Konstantin I. Veliký (asi 272–337) byl provolán císařem v Eboraku roku 306 a od roku 324 vládl celé říši sám. Nummus, v literatuře často nazývaný follis, zavedl Dioklecián mincovní reformou kolem roku 294 jako velkou bronzovou minci o hmotnosti asi 10 g s malou příměsí stříbra a tenkým postříbřením. Za Konstantina se z něj stala drobná mince, kterou razila téměř každá říšská mincovna.
Váha nummu klesala po etapách. Od roku 318 se razil podle normy 1/96 římské libry, teoreticky asi 3,4 g, a reformou roku 330 klesl přibližně na 2,5 g. Protože dobová jména drobných konstantinovských bronzů nejsou jistá, moderní katalogy je často označují jen podle průměru jako AE2 nebo AE3.
Konstantinovy nummi razily mincovny od Londinia, Treveru, Lugduna a Arelate přes Ticinum, Aquileii, Řím a Siscii po Thessaloniku, Hérakleiu, Nikomédii, Kyzikos, Antiochii, Alexandrii a od roku 330 Konstantinopol; zkratku mincovny nese úsek pod obrazem na rubu. V 10. letech převládá na rubech Sol Invictus s opisem SOLI INVICTO COMITI, v Siscii se razil i Jupiter s Viktorií na glóbu.
Ve 20. letech přibyla brána vojenského tábora s opisem PROVIDENTIAE AVGG a od roku 330 dva vojáci se dvěma standartami a opisem GLORIA EXERCITVS. K založení Konstantinopole téhož roku vznikly pamětní ražby s opisy VRBS ROMA a CONSTANTINOPOLIS, které se razily ještě za jeho synů.
