Nummi Konstantina II.
Nummi Konstantina II. jsou drobné bronzové mince, které se na jeho jméno razily v letech 317–340 téměř ve všech mincovnách říše. Většina vznikla, když byl ještě caesarem svého otce Konstantina Velikého; jako augustus vládl na západě jen necelé tři roky, jeho ražbám pak vévodí Trevír, jeho sídelní město.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový nummus Konstantina II. pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na reverzu podtrhují...
Ovládací prvky výpisu
Konstantin II. (316–340), syn Konstantina Velikého, byl jmenován caesarem 1. března 317, augustem až 9. září 337 a zahynul v dubnu 340 v boji s bratrem Konstantem u Aquileje. Drobné bronzy na jeho jméno, které katalogy podle velikosti označují AE3, se tedy razily přes dvacet let, z větší části za otcovy vlády.
Jako caesar je Konstantin II. na mincích označen opisem CONSTANTINVS IVN NOB C – „mladší, urozený caesar“. Podle katalogu RIC razilo jeho bronzy nejméně šestnáct mincoven od Londinia a Trevíru přes Arelate, Lugdunum, Řím, Ticinum, Aquileju, Siscii a Soluň až po Konstantinopol, Kyzikos, Antiochii a Alexandrii. Typy se měnily podle doby: kolem let 320–324 převládá věnec s nápisem VOT V nebo VOT X a opisem CAESARVM NOSTRORVM, dále BEATA TRANQVILLITAS a PROVIDENTIAE CAESS.
Od roku 330 se na rubech prosadil typ GLORIA EXERCITVS se dvěma vojáky a dvěma vojenskými standartami mezi nimi. Kolem let 335–336 byl nahrazen menší variantou s jedinou standartou, která pak převládla i v ražbách z let 337–340, kdy už Konstantin II. vládl jako augustus.
Po otcově smrti dostal Konstantin II. Galii, Británii a Hispánii a sídlil v Trevíru, který ražbě jeho mincí z počátku společné vlády bratří dominoval. Po jeho smrti byla nad ním vyhlášena damnatio memoriae.
