Nummi Traiana
Nummi Traiana nejsou samostatným nominálem jeho doby: nummus jako konkrétní bronzová mince vznikl až s mincovní reformou kolem roku 294. Za Traiana (98–117) znamenalo slovo nummus minci obecně a bývalo i jiným jménem sestercia; bronzovými nominály tehdy byly sestercius, dupondius, as a kvadrans.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzový nummus Konstantina II. pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na reverzu podtrhují...
Ovládací prvky výpisu
Traianus vládl Římské říši v letech 98–117. Jeho bronzové mince razila mincovna v Římě a katalog římských císařských mincí u něj vede přes dvě stě čtyřicet typů sesterciů, kolem stovky typů dupondií, přes sto třicet typů asů a menší počet kvadrantů. Žádný z těchto nominálů se nejmenoval nummus.
Latinské slovo nummus znamenalo v době pozdní republiky a raného císařství minci obecně a často se jím označoval sestercius, tehdejší základní účetní jednotka. Jako název konkrétního nominálu se ustálilo až kolem roku 294 za tetrarchie, kdy vznikla velká bronzová mince o hmotnosti asi 10 gramů a průměru kolem 30 milimetrů, kterou numismatici dlouho nazývali follis. Bronzová mince s Traianovým portrétem tak patří k nominálům jeho vlastní doby, ne k nummům pozdní antiky.
