Nummi ze Siscie
Nummi ze Siscie jsou bronzové mince z císařské mincovny v panonské Siscii, ražené od tetrarchie po Konstantinovy syny. Nummus byl patrně dobový název folissu, který se tu od 10. let 4. století zmenšoval ze zhruba 3,5 na necelé 2 gramy. Dílnu prozradí písmeno před zkratkou SIS v exergu.
Nummus byl patrně dobový název velké bronzové mince, kterou Dioklecián zavedl kolem roku 294 a kterou numismatici označují jako follis. Dnes se tímto jménem nazývají hlavně menší bronzy, na které se follis v Konstantinově době zmenšil. V Siscii vážily nummi Licinia z let 313–316 kolem 3,5 gramu, Konstantinovy z let 318–329 zhruba 3 gramy a ražby jeho synů po roce 337 jen asi 1,5–1,8 gramu.
Mincovna v Siscii měla v těchto letech nejméně pět dílen, označených řeckými písmeny A, B, Γ, Δ a E. Písmeno stojí v exergu na rubu před zkratkou SIS a doprovázejí ho tečky, hvězdička, dva půlměsíce, snítka nebo vycházející slunce, podle nichž se rozlišují jednotlivé emise. Starší nummi z let 313–316 nesou ještě samotné SIS, nanejvýš s tečkami.
Rubové typy sledují politiku doby. Liciniovy nummi nesou Jupitera s opisem IOVI CONSERVATORI, Konstantinovy kolem roku 319 dvě Viktorie se štítem VOT PR a opis VICTORIAE LAETAE PRINC PERP. Na ražbách let 320–324 se objevuje věnec s nápisem VOT V nebo VOT X a opisem CAESARVM NOSTRORVM, od roku 337 dva vojáci s vojenskou standartou a opisem GLORIA EXERCITVS. Mincovna v Siscii razila bronzové mince až do roku 383.
