Orty
Orty jsou stříbrné mince polsko-litevské unie, původně v hodnotě čtvrt tolaru. První razil Gdaňsk roku 1608, za Zikmunda III. Vasy se brzy rozšířily do korunní mincovny v Bydhošti, do Königsbergu a později do Vilniusu. Ort se nakonec ustálil na 18 groších a naposledy byl ražen roku 1766.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Ovládací prvky výpisu
Slovo ort pochází z němčiny, kde znamenalo čtvrtinu. Ve střední Evropě se tak proto nazývaly čtvrtiny různých mincí – ve středověku čtvrtina groše, v novověku hlavně čtvrttolar, kterému se v německých zemích říkalo Ortstaler. Česká numismatika zná například osminu tolaru, nazývanou půlort, kterou pražská mincovna razila v letech 1639 a 1648. Teprve v Polsku se z ortu stal samostatný nominál s vlastní, dlouhou historií.
První orty dal razit Gdaňsk roku 1608 podle vzoru německých čtvrttolarů; město tak získalo minci vhodnou pro zahraniční obchod. Nový nominál se během několika let rozšířil – vedle městské mincovny v Gdaňsku jej razila korunní mincovna v Bydhošti, lenní mincovna v Königsbergu a později i litevská mincovna ve Vilniusu. Orty krále Zikmunda III. Vasy (1566–1632) nesou na líci jeho korunované poprsí, na rubu znak země nebo města.
Hodnota ortu se měnila spolu s kurzem tolaru. Zprvu odpovídal deseti grošům, roku 1623 šestnácti a od poloviny 17. století osmnácti grošům – z čtvrttolaru se tak postupně stala mince s pevnou hodnotou v groších. Za dalších polských králů se orty razily i v korunních mincovnách ve Lvově a ve Wschowě a znovu v Bydhošti. Za Augusta II. Silného byl ort roku 1717 postaven na roveň tymfu. Naposledy byl ražen roku 1766, a to už jen jako zkušební mince.
