Pamětní medaile Františka II. / I. Rakouského
Pamětní medaile Františka II. / I. Rakouského připomínají posledního císaře Svaté říše římské (jako František II. v letech 1792–1806) a prvního rakouského císaře (jako František I. od roku 1804). Jeho vládu určovaly napoleonské války a vliv Klemense Metternicha; roku 1810 provdal dceru Marii Luisu za Napoleona.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní medaile připomínající návštěvu císaře Františka II. ve vojenském výcvikovém táboře u Prahy roku 1804. Zachycuje atmosféru napoleonské éry a důraz monarchie na...
Ovládací prvky výpisu
František I. Rakouský (1768–1835) se narodil 12. února 1768 ve Florencii jako prvorozený syn toskánského velkovévody a pozdějšího císaře Leopolda II. a Marie Ludoviky Španělské. Mládí prožil na otcově dvoře ve Florencii; roku 1784 si jej bezdětný strýc Josef II. povolal do Vídně, aby jej připravil na vládu. Králem uherským a českým a římským císařem se stal roku 1792.
Roku 1804, po přijetí císařského titulu Napoleonem, se prohlásil rakouským císařem. Po vzniku Rýnského spolku se 6. srpna 1806 vzdal koruny Svaté říše římské a prohlásil římskou císařskou hodnost za zrušenou. Jeho dcera Marie Luisa se roku 1810 provdala za Napoleona. Od roku 1815 byl i králem lombardsko-benátským. Zemřel 2. března 1835 ve Vídni.
Změna titulu je patrná i na mincích: do roku 1806 nesou opis FRANCISCVS II jako římský císař, poté FRANCISCVS I jako rakouský císař. Pražská mincovna, zrušená za Josefa II., byla roku 1795 kvůli financování válek s Francií obnovena. Válečné výdaje vedly k patentu z 20. února 1811, který snížil hodnotu papírových peněz a měděných mincí na pětinu a zavedl takzvanou vídeňskou měnu.
