Pamětní medaile Josefa II.
Pamětní medaile Josefa II. připomínají osvíceného panovníka, římského císaře let 1765–1790, který po smrti matky Marie Terezie vládl v letech 1780–1790 i habsburským zemím. Mezi nimi je i medaile na jeho korunovaci římským králem ve Frankfurtu roku 1764; do dějin se zapsal reformami.
Josef II. (1741–1790) se narodil 13. března 1741 ve Vídni jako nejstarší syn Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského; byl prvním panovníkem z habsbursko-lotrinské dynastie. Roku 1764 byl ve Frankfurtu korunován římským králem a po otcově smrti roku 1765 se stal císařem a spoluvladařem své matky, skutečnou moc však držela ona. Pod jménem hrabě Falkenstein podnikal inkognito cesty po monarchii.
Po smrti Marie Terezie roku 1780 začal prosazovat osvícenské reformy. Roku 1781 vydal toleranční patent, zrušil nevolnictví i cenzuru, kterou později obnovil v mírnější podobě. Uherským ani českým králem se korunovat nenechal; lid jej pro jeho zájem o sedláky nazýval „selským panovníkem“. Byl dvakrát ženatý, obě dcery z prvního manželství zemřely v dětství. Zemřel 20. února 1790 ve Vídni a nástupcem se stal jeho bratr Leopold II.
V mincovnictví pokračoval v konvenční měně. Mince ze spoluvlády nesou titul římského císaře a od roku 1780 i titul krále uherského a českého. Krátce po nástupu zrušil úřad nejvyššího mincmistra Království českého a roku 1784 nechal ukončit provoz pražské mincovny. Medaili k jeho frankfurtské korunovaci vytvořil vídeňský rytec Johann Martin Krafft.
