Pamětní medaile Marie Terezie
Pamětní medaile Marie Terezie připomínají jedinou vládnoucí ženu na českém trůně, arcivévodkyni rakouskou a královnu uherskou a českou z let 1740–1780. Medaile provázely její korunovace i války o rakouské dědictví, za jejích reforem vznikla také konvenční měna a slavný tereziánský tolar.
Marie Terezie (1717–1780) se narodila 13. května 1717 ve Vídni jako dcera císaře Karla VI. a Alžběty Kristýny Brunšvické. Roku 1736 se provdala za Františka Štěpána Lotrinského, pozdějšího římského císaře; měli spolu šestnáct dětí, mezi nimi budoucí císaře Josefa II. a Leopolda II. a francouzskou královnu Marii Antoinettu.
Nástupnická práva jí měla zajistit pragmatická sankce, po otcově smrti roku 1740 je však zpochybnilo hlavně Prusko a Francie. Ve válkách o rakouské dědictví ztratila Slezsko a nezískala je zpět ani v sedmileté válce. Roku 1743 byla korunována českou královnou. Reformy, prováděné s Bedřichem Haugwitzem a Václavem Antonínem Kounicem, centralizovaly správu a armádu; roku 1774 zavedla povinnou školní docházku. Zemřela 29. listopadu 1780 ve Vídni.
Za její vlády vznikla konvenční měna: instrukce z roku 1750 stanovila novou mincovní stopu a roku 1753 ji potvrdila konvence s Bavorskem. Konvenční tolar se razil po deseti kusech z kolínské hřivny ryzího stříbra. Tolar s jejím portrétem a pevným letopočtem 1780, takzvaný tereziánský či levantský tolar, se jako obchodní mince razí dodnes.
