Pamětní medaile Napoleona I. Bonaparta
Pamětní medaile Napoleona I. Bonaparta připomínají francouzského vojevůdce a státníka, který se z dělostřeleckého důstojníka stal prvním konzulem a v letech 1804–1814 a znovu na sto dní roku 1815 vládl jako císař Francouzů. Medaile vznikaly k událostem jeho vlády, například ke sňatku s Marií Luisou roku 1810.
Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) se narodil 15. srpna 1769 v Ajacciu na Korsice v rodině nepříliš zámožné úřednické šlechty. V devíti letech odešel do Francie na vojenské školy a jako dělostřelecký důstojník se roku 1793 zasloužil o dobytí Toulonu, za což byl povýšen na brigádního generála. Roku 1796 dostal velení armády v Itálii a řadou vítězství přinutil Rakousko k míru.
Po převratu roku 1799 se stal prvním konzulem, roku 1804 jej senát zvolil císařem. Reformoval státní správu a téhož roku vydal občanský zákoník, který se stal vzorem pro další evropské země. Po krachu tažení do Ruska musel roku 1814 abdikovat a odešel na Elbu; po návratu vládl ještě asi sto dní, než jej porážka u Waterloo přinutila abdikovat podruhé. Zemřel 5. května 1821 ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena. Roku 1810 se oženil s Marií Luisou, dcerou rakouského císaře Františka I.
Do mincovnictví zasáhl opatřením ze 7. germinalu roku XI (28. března 1803), které stanovilo kovový obsah nových mincí a zavedlo takzvaný germinalový frank. Soustava stála na zlatě i stříbře v poměru 1 : 15,5 a stala se základem francouzské měny na více než sto let.
