Pařížské franky
Pařížské franky razila Monnaie de Paris, nejstarší dosud činná mincovna světa, od zavedení desetinného franku roku 1795 až do nástupu eura roku 2002. Pařížské ražby nesou písmeno A, kterým se odlišují od franků z dalších francouzských mincoven; hlavní výroba se roku 1973 přesunula do Pessacu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatá mince Republiky Benin z roku 2007 připomíná 750 let od založení pařížské Sorbonny. Reverz zobrazuje budovu univerzity, zatímco averz nese státní znak emitenta a nominální...
Zlatá mince Pobřeží slonoviny z roku 2007 nese personifikaci spravedlnosti Justitii s mečem a vahami. Protikladem figurálního motivu je státní znak emitenta, doplněný názvem...
Zlatá mince Demokratické republiky Kongo v nominální hodnotě 10 franků byla vydána roku 2006. Její výtvarné pojetí spojuje lva s athénskou sovou, tradičním atributem bohyně...
Vzácná stříbrná mince 1 frank z Lichtenštejnska z roku 1924 s portrétem knížete Johanna II., ražená podle návrhu francouzského rytce Gustava Deloye, je ceněným sběratelským...
Ovládací prvky výpisu
Desetinný frank o 10 decimech a 100 centimech zavedl Národní konvent roku 1795 s obsahem 4,5 g ryzího stříbra, roku 1803 jej ustálil tzv. germinální frank. Pařížská mincovna, založená ediktem z Pîtres roku 864 a od 70. let 18. století sídlící v paláci na nábřeží Conti, byla hlavní dílnou francouzské měny. Své ražby značila písmenem A, jiné mincovny měly vlastní písmena – Štrasburk BB, Lyon D, Bordeaux K.
Za konzulátu vznikaly v Paříži frankové nominály s portrétem Napoleona Bonaparta jako prvního konzula (BONAPARTE PREMIER CONSUL), datované letopočtem revolučního kalendáře. Nejznámějším velkým typem jsou stříbrné pětifranky s Herkulem mezi Svobodou a Rovností podle návrhu Augustina Duprého a s opisem LIBERTÉ ÉGALITÉ FRATERNITÉ; za druhé republiky se razily v letech 1848–1849 a znovu 1870–1878, vážily 25 g při ryzosti 900/1000.
Medailér Oscar Roty navrhl Rozsévačku (La Semeuse), která se na stříbrných jednofrancích a dvoufrancích objevuje od roku 1898. Ražba stříbrných oběžných franků skončila roku 1920; stříbro se pak vrátilo jen u vyšších nominálů. Roku 1960 nahradil starý frank nový v poměru 100 : 1, hlavní výroba se roku 1973 přesunula z Paříže do Pessacu a pařížské franky přestaly platit s nástupem eura roku 2002.





