Parvy
Parvy byly drobné stříbrné mince ražené v Čechách od roku 1300 spolu s pražským grošem v Kutné Hoře. Měly hodnotu 1/12 groše a nesly motivy české koruny či lva. Ražba skončila roku 1384, kdy je nahradily menší díly groše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1858 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1858 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1858 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1858 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1881 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Sběratelský set dvou stříbrných mincí s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka připomíná období první Československé republiky. Kombinace desetikoruny z roku 1928 a dvacetikoruny z...
Parvy patřily k drobným stříbrným nominálům českého království, které se objevily s měnovou reformou na přelomu 13. a 14. století. Razily se od roku 1300 souběžně s pražským grošem v Kutné Hoře a v systému měly pevně vymezené místo jako mince v hodnotě 1/12 pražského groše. Samotný název vychází z latinského parvus, tedy „malý“, což odpovídá jejich funkci v každodenních platbách.
Podoba parvů se v čase měnila podle panovníků i dobové symboliky. Za vlády Václava II. (1271–1305) se na líci objevovala česká koruna a na rubu český lev, čímž mince zdůrazňovala zemskou identitu i panovnickou autoritu. U parvů Jana Lucemburského (1296–1346) a Karla IV. (1316–1378) se motivy posunuly k vyobrazení sv. Václava, které v českém prostředí fungovalo jako výrazný státní a dynastický symbol.
V průběhu 14. století se u parvů projevily i obecné problémy středověké měny, zejména kolísání kvality a ryzosti. Zatímco rané ražby měly vyšší standard, později docházelo k poklesu ryzosti, což souviselo s tlakem na financování státu i s proměnami mincovní praxe. Parvus Václava IV. (1361–1419) je pak spojován s motivem korunované hlavy krále, který navazoval na dobovou reprezentaci vlády.
Ražba parvů byla v Čechách ukončena roku 1384, kdy je v drobném oběhu nahradily menší díly pražského groše, zejména sedminy a čtrnáctiny. Parvy se proto v pramenech objevují jako ražby spíše omezené a část z nich byla kvůli kvalitě z oběhu rychle stahována. Mimo Čechy se pojem parvus objevuje i v Uhrách, kde byl za Zikmunda Lucemburského (1368–1437) ražen jako polovina uherského obolu, což ukazuje šíři středoevropských měnových vazeb.
