Parvy
Parvybyly drobné stříbrné mince českého království, ražené od roku 1300 spolu s pražským grošem jako jeho dvanáctina. Nesly českou korunu a lva, později svatého Václava a nakonec korunovanou hlavu krále. Mincovní řád z roku 1384 je nahradil novými drobnými mincemi, penězi a haléři.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Parvus (latinsky „malý“) vznikl s mincovní reformou Václava II. roku 1300, která zavedla pražský groš. Groš byl pro drobné každodenní placení příliš hodnotný, stejně jako dříve platné denáry, a teprve parvus v hodnotě dvanáctiny groše umožnil, aby se mince dostala i mezi prostý lid.
Parvus Václava II. měřil 15–16 mm, vážil asi půl gramu a měl ryzost 544/1000, takže obsahem stříbra téměř přesně odpovídal dvanáctině groše. Na líci nesl českou korunu, na rubu českého heraldického lva. Už tehdy se parvy padělaly: známe měděná falza postříbřená amalgámem z Knínic na Ústecku a žárově pocínovaná měděná falza z jižní Moravy a západního Slovenska.
Za Jana Lucemburského a Karla IV. nahradil korunu na minci obraz svatého Václava, za Václava IV. korunovaná hlava krále. Mincovní řád z roku 1384 zavedl dvě nové drobné mince na čtyřhranném střížku, peníz v hodnotě sedminy groše a haléř, čtrnáctinu groše, a ražba parvů skončila. Drobné stříbrné parvy razil vedle denárů v Uhrách i Zikmund Lucemburský.





