Patagony
Patagony jsou velké stříbrné mince Španělského Nizozemí, které od roku 1612 razili místodržitelé Albrecht VII. Habsburský a Isabela Klára Evženie Španělská. Podle Albrechta se jim říká i albertustolary. Obsahovaly o něco méně stříbra než říšský tolar a v 17. století se staly hlavní obchodní mincí Pobaltí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Patagon Alberta VII. a Isabely Kláry Evženie představuje výraznou ražbu Španělského Nizozemí pro Brabantsko. Bohatá heraldická výzdoba, panovnické monogramy, koruny a řádové...
Ovládací prvky výpisu
Patagon vznikl v době, kdy Španělské Nizozemí, území zhruba dnešní Belgie a Lucemburska, spravovali jako panovnický pár Albrecht VII. Habsburský (1559–1621) a Isabela Klára Evženie Španělská (1566–1633), dcera krále Filipa II. Španělského. Roku 1612 dali razit novou řadu stříbrných mincí a její velká mince dostala od španělských vojáků jméno patagon. V německých zemích se jí podle Albrechta říkalo albertustolar, pro výrazný kříž i křížový tolar.
Na jedné straně patagonu je korunovaný burgundský kříž ze suků s křesadlem a řádem Zlatého rouna, na druhé korunovaný znak habsburských zemí s řetězem téhož řádu. Mince obsahovala asi 24,65 g ryzího stříbra, zhruba o 1,3 g méně než tolar ražený podle říšského mincovního řádu. Vedle celých kusů se razily i dvojnásobky, poloviny, čtvrtiny a osminy.
Protože obchod přijímal patagon stejně jako plnohodnotné tolary, vytlačoval je z oběhu. Stal se hlavní obchodní mincí Pobaltí a pronikal do Polska, Ruska i Osmanské říše; v Rusku se s kontramarkou používal jako takzvaný jefimok. Dolnosaské stavy proto roku 1695 rozhodly razit vlastní tolary podle stejné, lehčí míry.
Ve Španělském Nizozemí se patagony razily i za dalších španělských králů. Poslední vznikly roku 1711 v Antverpách jménem Karla III., jak se jako uchazeč o španělský trůn psal pozdější císař Karel VI. Habsburský. Albertův typ pro obchod na východě napodobovali i jiní panovníci – například Marie Terezie pro Uhry roku 1752 nebo Fridrich II. Veliký v Prusku.
