Peníze českého království
Peníze českého království jsou drobné stříbrné mince nominálu peníz – sedminy pražského groše –, které Kutná Hora razila od mincovního řádu z roku 1384. Byly jednostranné, bez opisu a s českým lvem, nejprve se čtyřrázem, od poloviny 15. století jako kruhové peníze. Slovo tu neoznačuje peníze v obecném smyslu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný peníz Matyáše Korvína pochází z mincovny v Českých Budějovicích. Jeho heraldickou výzdobu tvoří česko-uherský znak, který spojuje uherská břevna s českým lvem. Tato...
Ovládací prvky výpisu
Mincovní řád z roku 1384, vydaný za Václava IV., nahradil dosavadní parvy dvěma novými drobnými mincemi: penízem v hodnotě sedminy pražského groše a haléřem v hodnotě čtrnáctiny. Obě se razily v Kutné Hoře, jen z jedné strany a bez opisu. Na penízi kráčí český lev hledící doleva, haléř nese korunu.
Charakteristickým znakem těchto ražeb je čtyřráz – čtvercový rámec uvnitř kruhového okraje. Vznikal tak, že se obraz vyrazil na čtvercový kousek stříbra, který se pak roztepal do přibližně kruhového tvaru. Peníz se čtyřrázem měřil 14–16 milimetrů a vážil kolem třetiny gramu, haléř se čtyřrázem měřil 11,5–13 milimetrů a vážil asi 0,23 gramu. Mimo Čechy se podobné peníze razily od konce 14. století i na Moravě, s šachovanou a později hladkou orlicí, a jako městské ražby v Brně, Olomouci a Jihlavě.
Ražba peněz se čtyřrázem skončila v polovině 15. století. Kutná Hora poté razila kruhové peníze o hmotnosti kolem 0,4 gramu a průměru 14 milimetrů, pojmenované podle hladkého kruhu na obvodu; lev na nich zůstal a jejich polovinou byl haléř bez čtyřrázu s obrazem koruny.
Kutnohorské kruhové peníze bývají častou součástí mincovních nálezů; velmi početně byly zastoupeny například v pokladu z Králova Dvora u Berouna, objeveném roku 1946. Obdobné kruhové peníze, jen s moravskou orlicí místo lva, razila ve druhé polovině 15. století moravská města Brno, Jihlava a Znojmo. Na tradici sedminy groše navázal od roku 1483 bílý peníz Vladislava Jagellonského.





