Petrohradské rubly
Petrohradské rubly vznikaly v mincovně, kterou Petr I. Veliký zřídil roku 1724 v Petropavlovské pevnosti. Razila stříbrné rubly i zlaté a platinové násobky, do roku 1914 se značkou СПБ, po reformě 1897 zlaté pětirubly a desetirubly Mikuláše II. a od roku 1921 také sovětské mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Petrohradské rubly pocházejí z mincovny v Petropavlovské pevnosti, za jejíž den založení se pokládá 12. prosinec 1724. Rubl jako oběžnou stříbrnou minci zavedl Petr I. Veliký už reformou roku 1704. Právě v roce 1724 se na rublech poprvé objevila zkratka СПБ, podle níž se petrohradské ražby poznají až do roku 1914. Po carově smrti se ražba v Petrohradu na čas zastavila a obnovila se koncem třicátých let 18. století.
Mincovna razila státní mince všech hodnot ve zlatě, stříbře, mědi i platině. V letech 1828–1845 tu vznikaly platinové trojrubly, šestirubly a dvanáctirubly, v letech 1833–1841 mince s dvojím, ruským a polským označením hodnoty. Od roku 1876 se v Petrohradu soustředila výroba všech druhů státních kovových platidel a odznaků, takže rubly posledních carů pocházejí právě odtud.
Měnová reforma ministra financí Sergeje Witteho z let 1895–1897 navázala rubl na zlato: stříbrný rubl se rovnal patnáctině imperiálu, tedy 0,774 g ryzího zlata. Petrohrad pak razil zlaté pětirubly a desetirubly Mikuláše II., jen roku 1897 také sedmi a půlrubly a patnáctirubly velikosti dřívějších pětirublů a desetirublů. Zlato se přestalo razit roku 1911, ostatní hodnoty až za první světové války.
Když se město roku 1914 přejmenovalo na Petrograd a roku 1924 na Leningrad, měnila mincovna název i značky – vedle СПБ se objevují СП, СПМД, Л či ЛМД. Od roku 1921 tu vznikaly sovětské mince a dodnes zde vedle Moskvy vznikají ruské mince.





